Zázrak uzdravení

Na něco nejsme nikdy dost staří, dokonce ani ne mladí a už vůbec ne dost silní...                                                                                                                                                                 .

Jsi vážná, Irin
jako by tvými sny prošel mráz
možná 
se na chvilku zastavil
trochu i popálil
ale neublížil
ještě se  semeno připravuje k jarnímu pozvednutí
 
sotva jsi zahodila dětské střevíčky
už tě začaly tlačit
na nohou lodičky
má vždycky tak vzpurná Iren…
 
ne že jsem se nebála
však vzmohla se a doufala
 
má milá, ty ještě nevíš
co se s tebou děje
já však vím
můžeš mít klidně nosík nahoru
když sama jsi kráčela do neznáma
na cestě plné beznaděje
potkala jsi 
/ruku v ruce naději a/
pokoru