Vždycky mě dojímáš, sametově modré oči máš

Někdy se pousměješ,
sotva zavřeš víčka
možná tě šimrají pod nimi 
neviditelná peříčka
Někdy se podíváš,
jako bys viděla
na trávě houpat se
malinkatého andělíčka
Někdy mou tvář vezmou 
mezi dlaně tvé ručky upatlané, 
v tu chvíli má duše 
vzletí až do nebíčka
Někdy se podobáš obrázku 
v knížce rozepsané, 
když nožky tvé ucapkané 
klidně spí v postýlce rozestlané