Sítě z pavučin

/...životu.../                                                                                                                                                                     .

Alina

Jsi

pohled do mého nitra, 
- věčné deja vu,
co se málo mýlí
kniha rozepsaná
postel rozestlaná
linka, co nemá 
šanci zahnout
vír, 
do kterého se nechám 
vtáhnout 
na cestě za motýly
touha, co nebere, ale dává,
to, co mě podrží,
když svět se mnou mává
anebo na křídlech pegasů
myšlenky věčného žití
vdechne mi do vlasů

Proto mě pokaždé
za srdce chytí,
jak měsíc maluje 
každodenní bránu 
novému ránu
do nekonečného 
oceánu

- bytí...