Místa, která mě celý život přitahují

Želivský klášter, Trčkův hrad a přilehlé budovy /mýma očima/                                                                                                                                                                               

Chrám Narození Panny MarieAlina

 

styly)

Expozice

Zajímavost

Zachovalý

 ___________________________________________________________________________________

 Už když se přiblížíte, nedočkavě vás vyhlíží, jako děcko, časem nedotčené, vykukuje zpoza svých staletých zdí...:)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Do objektu se dá vstoupit třeba i tímto průčelím... 

anebo lze pěšky či koňmo využít barokní spojovací mostní přechod

 

 

 

 

 

 

 

Budova, která dříve sloužila pro úřednictvo, je využívána zaměstnanci kláštera k administrativním účelům.

Křídlo opatství v klášteře, svého času psychiatrická léčebna, dnes se zde pořádají různé akce, mimo jiné se zde nachází i překrásná svatební místnost :)

 Detail štítu rokokového křídla opatství kláštera...

 Sluneční hodiny na arkýři barokního křídla opatství. Tak  "Která bude ta poslední?"...;-)

 Výzdoba stropu svatebního sálu Nebe...

 Vnitřek kostela chrámu Narození p. Marie

Říká se, že jen tehdy, když člověk po sobě něco zanechá, měl jeho život smysl. Myslím si ale, že všichni jsme součástí nějaké do sebe zapadající mozaiky,. A že i ten úplně nejdrobnější a nejnenápadnější  kamínek má v něm své právem náležející místo. Protože bez těch nejmenších kamínků by nedržely pohromadě ani ty největší.

A tak je to s lidmi velkými i s těmi, kteří jejich dílo  obdivují :)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 Pod klenbou nebe

jak chorál v chrámu zní

pro věčnou slávu tebe,

Maestro Santini!

 

Ale nachází se tu i místečko k odpočinku pro unavené poutníky, a nejen pro ně :)  Já osobně přenechám místo až u nebe opeřencům, kteří na nás shlížejí shůry poněkud nadřazeně, i když ruku na srdce, kdo z nás by si troufl posadit se taky na střechu ? 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tady, jako by čas zanechal ještě otisky střevíčků dam a na vlečkách šatů prach venkovských schodišť...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Zadní trakt Trčkova hradu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 V některých místech působí tak trochu tajemně - inu, jako hrad :)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 V některých je naopak obklopen vlídným stromovím...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Co si o tom všem myslí tihle dva, kteří hlídají podél vstupu do katedrály, těžko z jejich kamenné tváře vyčíst. Ale jisté je, že již pamatují mnohé...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když v  Čechách mělo být zrušeno 71 klášterů, mezi nimi měl být i želivský klášter. Klášter se všemi statky byl odhadnut na 259.154 zl.. Chtěli ho prodat.

K důvodu zachování kláštera v Želivě se váže smyšlená povídka. Císař Josef II. poslal opatu dopis, kde mu bylo oznámeno, že klášter bude zrušen. Opatův sekretář se zeptal co ho trápí. Opat mu vše vypověděl a sekretář mu poradil, aby poslal císaři poníženou supliku s prosbou
o zachování kláštera. Po nějakém čase přišla od císaře odpověď, aby za ním opat přijel a jestli odpoví dobře na jeho tři otázky klášter bude zachován. Opat se zhrozil, ale sekretář mu nabídl, že pokud mu půjčí svoje insignie a kočár, vydá se do Vídně sám. A stalo se. Sekretář
byl přijat císařem a on mu hned položil první otázku: „Jak daleko je do nebe?“ Sekretář odpověděl: „Tři hodiny cesty“. Císař se podivil jak to přesně ví. A tak mu sekretář vysvětlil, že Kristus zemřel ve tři hodiny a lotrovi po pravici slíbil, že ještě dnes bude s ním v ráji. Den tehdy končil v šest hodin a to byly 3 hodiny. Dále se císař zeptal: „Jakou mám cenu já?“ Sekretář odpověděl: „V nejlepším případě patnáct stříbrných“. Odpověď císaře popudila
a chtěl vysvětlení. Sekretář vysvětlil, že Jidáš prodal Boha za 30 stříbrných a to byl Bůh
a člověk. On že je jenom člověk. Poslední otázka císaře zněla: „Na co právě myslím?“ Sekretář odpověděl? „Domníváte se, že mluvíte se želivským opatem, ale já jsem jenom jeho sekretář“. A tak byl klášter zachován.

__________________________________________________________________________

V časech minulých byl areál želivského kláštera součástí psychiatrické léčebny pro alkoholiky. Natáčel se tu krom spousty jiných filmů /Krokodýli, Údolí krásných žab, Dům ztracených duší...aj. /  film Dobří holubi se vracejí. Z něho je i ústavní píseň, zpívaná před schodištěm Trčkova hradu.

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Alena Thimová | neděle 19.8.2012 15:22 | karma článku: 15,48 | přečteno: 1075x
  • Další články autora

Alena Thimová

"Motto: Mlčení"

18.11.2016 v 16:51 | Karma: 17,82

Alena Thimová

Andělé létají nízko

7.10.2016 v 10:21 | Karma: 17,06

Alena Thimová

Jedna krev

29.1.2016 v 10:49 | Karma: 19,51

Alena Thimová

KaramBOL

16.12.2015 v 17:00 | Karma: 11,32

Alena Thimová

Těžké období

23.7.2015 v 13:38 | Karma: 12,51