Sex v boji za svobodu

Zda, kdy a jak se rodiče rozhodnou seznámit své dítě se sexem je výhradně a pouze jejich věc. Je to jejich právo a jejich privátní svobodná volba! Jsem šokovaná sveřepostí, s jakou řada představitelů odborné veřejnosti, médií i zástupců Ministerstva školství již dlouhodobě obhajují něco tak zcela neobhajitelného, jako je vznik „metodické příručky o sexuální výchově ve školách“! 

Důvod, proč jsem se rozhodla pro tento, přiznávám zcela emotivní text, je blog pana Ladislava Jakla s názvem “Svět šťastných uzlů” (http://jakl.blog.idnes.cz/c/152140/Svet-stastnych-uzlu.html). A ráda bych touto cestou sdělila redakci Mladé fronty Dnes, osobně panu redaktorovi Ondřeji Šťastnému, že pánové Jakl i Hájek dlouhodobě vyjadřují názory, se kterými, na rozdíl od pana Šťastného a mnohdy celé redakce MfD, zcela souhlasím. Na rozdíl od pánů Jakla a Hájka, kteří jsou schopni své názory podpořit argumenty, se jejich odpůrci většinou uchylují pouze k osobním útokům. Staří Řekové měli velmi nevybíravý postoj k lidem, kteří namísto argumentace k věci (ad rem) argumentovali k osobě (ad personam). Budiž nám to inspirací!

A teď k věci. Jsem v prvé řadě maminka. Všem, kteří ještě neztratili soudnost, by tato moje odbornost pro vyjadřování se k problematice „výuky sexu ve škole“ měla být naprosto dostatečná. Pro ty, kteří již soudnost nadobro ztratili a nabyli dojmu, že k výchově dětí se mohou vyjadřovat pouze k tomu pověření experti, doplňuji, že jsem absolventkou Filosofické fakulty UK oboru psychologie a oboru pedagogiky a psychologie. A s názory pana Petra Hájka ohledně příručky o sexuální výchově se zcela ztotožňuji…

…a navíc dodávám:

Z hlediska odborného je metodická příručka totální paskvil. Nemohu uvěřit tomu, že její autoři mysleli vážně příslovce „metodická“ i podstatné jméno „příručka“. S metodikou nemá ani zbla nic společného. Je napsána ve stylu „Obecný úvod do sexuologie“. A dozvíte se například, co jsou to chlamydie, v jakém věku začíná u dívek bujet ochlupení či jaký je aktuální počet nakažených HIV ve světě! Je to snůška obecně dostupných informací, které jsou bez nulové snahy odborného týmu o provázání, pouze nakupeny za sebou. Ví bůh, zda se v kvapu přípravy a rychlého inkasování finančních prostředků odborný tým vůbec kdy sešel a vzájemně materiál konzultoval a pokud ano, být jimi tak to do konce života zapírám. Tato příručka může maximálně tak sloužit jako odstrašující ukázka úrovně „podpůrného týmu našeho školství“ – tedy nejrůznějších výzkumných pedagogických ústavů, akademií, odborných komisí…atd., apod. A mimo jiné je také informací pro daňové poplatníky, za co všechno jsou naše vydělané peníze utráceny!

Z hlediska rodičů se jedná o zcela bezprecedentní zásah do práv rodiny. Odpůrci z řad rodičů jsou dehonestováni jako prudérní pámbíčkáři, kteří nechápou, že dnešní moderní svět je v sexu otevřený, uvolněný a zbavený nánosu staromilství. Obhájci výuky sexu na školách dle nové metodické příručky bojují za „odpovědný“ sex, aby jej druhým dechem okamžitě zbavili jakékoli privátnosti, intimity, kouzla, dobrodružství…a odpovědnosti, tím, že si jej uzurpují jako institucionalizovanou, zaškatulkovanou a vyučovatelnou jednotku.

Z hlediska učitelů zapadlo snad tisíckrát opakované, že s tématikou sexu se žáci tak jako tak ve výuce setkávají celá léta napříč jednotlivými předměty. Učitelé nejsou v této problematice žádní nováčci, kteří nyní, díky nové „metodické příručce“ prozřeli. Jsou, na rozdíl od ministerských úředníku,v terénu prověření bardi. Jedná se pouze o to, že nějaká kohorta odborníků chtěla také participovat na veřejných financích. Jak prosté!

Z hlediska svobody se jedná o zcela zásadní konflikt v pojetí státu. Na jedné straně silný paternalistický stát, který ví mnohem lépe než sám jedinec, co je pro něj dobré. Jeho úkolem je maximálně centralizovat a prakticky omezit jakoukoli iniciativu „neuvědomělého“ občana. A na straně druhé je to společnost založená na svobodě jednotlivce a rodiny, kde klíčovou úlohou státu je chránit tyto svobody. Já se rozhodně hlásím ke druhé variantě!

Václav Klaus mladší ve svém blogu na aktualne.cz, v jiné souvislosti, napsal: „Ve všem na světě je důležitý výsledek a ne jen úmysl“. Výsledkem tohoto materiálu, a celé následné debaty s veřejností, je pošlapání toho nejzákladnějšího, na čem by nám všem mělo záležet nejvíc. Na naší svobodě!