Zdá se, že v posledních týdnech u nás nerostou jen houby, ale i metodické příručky. Úředníci Ministerstva školství vykazují v letních měsících totiž nebývalou činorodost ve vydávání pokynů a návodů pro učitelský sbor. Příručku „Jak na sex ve škole” tak doplňuje další užitečný materiál „Jak poznat ve třídě nadané dítě”.
Díky této plodné ministerské publikační činnosti nabývám postupně dojmu, že důvěra úředníků v české učitele se limitně blíží nule. Co bude následovat? Návod „Jak poznat spícího studenta ve třídě?”. Kde se bere v úřednících ta kolosální neúcta k učitelskému povolání? A pokud má být vydávání podobných příruček nástrojem ke zvýšení tolik proklamované prestiže učitelského povolání, tak se divím, že ve školství ještě vůbec nějací učitelé jsou!
Důvod, proč mají učitelé obdržet návod „Jak poznat nadané dítě ve třídě“, je podle Výzkumného pedagogického ústavu následující: "Při výzkumu mezi učiteli jsme zjistili, že většina z nich skutečně nadané dítě poznat nedokáže. Tvrdili, že nikdy mezi svými žáky na žádné nenarazili, přitom takových jsou mezi dětmi dvě až tři procenta.“
Mohlo by se to odbýt jen úsměvem, protože si umím živě představit, kde mají ve školních sborovnách pro podobné metodické příručky vyhrazený prostor. A pokud je to koš, je to ještě hodně luxusní místo. Mně se ale zkrátka nechce věřit, že český učitel nepozná ve třídě nadané žáky. A pokud tomu tak skutečně je, pak metodická příručka je to poslední, co by takovému učiteli mohlo pomoct. Snad jen změna zaměstnání – ministerský úředník.
Jsem však přesvědčená, že věci jsou v životě mnohem jednodušší, než se zdají být. A tak docela prosté vysvětlení je nasnadě. Blíží se pomalu konec roku, granty na ministerstvu nejsou zcela vyčerpány a úředníci v potu tváře vymýšlejí metodické příručky jak na běžícím pásu, aby si přihráli nějakou tu „malou domů“.
Kdyby pro učitele raději vydali metodickou příručku „Jak poznat ministerského blbce“, udělali by za ty peníze pro české školství, naše děti i naši zemi mnohem víc.
