je jedno, co ti život přináší. Všechno je tak, jak má být. Všechny starosti pocházejí jen a jen z tvé hlavy. A ti druzí jsou tu, aby tě něco naučili, nemají ti ubližovat, ani ti ubírat sil.
Už se netrap, můj příteli,Klára Tenarová
Myslím, že ti ostatní jsou kolem nás, aby nám ukazovali zrcadlo vlastní mysli, vlastní duše a vlastního srdce.
Jsem přesvědčena, že člověk má na výběr, jestli bude nešťastný nebo šťastný. Je to jen a jen jeho volba. Věřím, že i to největší trápení člověk prožívá jenom proto, že se bojí, je naučený něco dělat, nějak se chovat. Bojí se, že když se začne chovat jinak a vnímat svět odlišně, ztratí sám sebe.
Něco na tom je. Když totiž člověk odhodí ty trapičské programy a smutné masky, ztratí kus sebe. S trápením odhodí kus něčeho, co ho tvořilo. Ale ta podstata je hlouběji. Každý z nás má v sobě mnohem víc než to, co je vidět na pohled. I když částečně to významné uvnitř nás tvoří i to, co je venku. I ten obraz, jakým jsme pro okolí, má svůj smysl.
Člověk je všechno a nic.
Myslím, že je na čase se rozhodnout. Konečně bys měl přestat mluvit o nějakém rozhodování, a skutečně se rozhodnout. Je na čase se posunout dál, odhodit to staré a začít znovu. Začít konečně žít.
Myslím, že by ses měl přestat bát. My oba.
Měla jsem toho v hlavě daleko víc, ale teď už mě nic nenapadá. Asi jsem vyčerpala dnešní příděl myšlenek. Snad to tak stačí.
Tvá Klára
Úryvek z připravované knihy Půl roku šílenství.
