Střídat časy nebo raději posunout náš životní rytmus?

Máme za sebou změnu zimního času na letní. Každý půlrok probíhá diskuse o tom, zda má smysl střídat zimní a letní čas. Ekonomicky příliš ne, technicky je to vždy problém a je to tak trochu k zlosti pro všechny lidi, co musí někde

v tomto čase kamkoliv cestovat. Po pár dnech se všechno pro většinu lidí vrátí k normálu. S potěšením přijímáme, že v zimě nám svítá dřív (bohužel většinu dní ne o tolik, abychom to docenili) a v létě máme večer víc světla a snažíme se nemyslet na to, že v zimě ho máme naopak o to méně.

Co je lepší zimní nebo letní čas? Vidím to tak, že z hlediska logiky věci určitě ten zimní. Nechci argumentovat. I já vnímám, že když svítá ve tři či čtyři hodiny ráno, je to trochu brzo. Z druhé strany mojí ženě ani dětem nečiní problém spát ještě v jedenáct hodin dopoledne ať je léto nebo zima, ať si slunce venku svítí, jak chce. Mně trocha slunečního světla v odpo­led­ním zdřímnutí také nezabrání.

Jako zasloužilý otec a ten, co děti nutí každý den vstávat do školy, nemohu odhlédnout od prostého faktu, že za světla to jde, ne o moc, ale o trochu líp. Pokud nám tedy to, že vstáváme za světla, rychleji aktivuje nějaké hormony, trávící enzymy, zvedne nám to krevní tlak (to umí děti taky) tak je to určitě fajn. Proto raději ten zimní čas. Na střídání zimního a letního času jako hlavní nedostatek jsem vždy viděl, že se letní čas na zimní mění moc pozdě – když už to z hlediska ranního světla stejně moc velký význam nemá.

Byl bych celkem rád, kdyby střídání zimního a letního času skončilo. Pokud by zvítězil zimní čas, byl bych o něco radši. Lidé jsou v této otázce rozděleni v poměru asi padesát na padesát, ale důvod pro občanskou válku to asi není. Myslím si, že místo diskuse na téma letní a zimní čas by spíš byla na místě diskuse, zda nevstáváme z postelí do práce a do škol moc brzo (to říká ten, co vstává i o víkendu zhruba v šest hodin ráno).  

Traduje se, že brzké ranní vstávání nám zanechal císař František Josef I., který vstával každý den mezi čtvrtou až pátou hodinou ráno. To přenesl na své úředníky a ti pak na celou monarchii, jejíž jsme byli součástí.

Možná by nám všem prospělo trochu se nad tím zamyslet, odpoutat se od tohoto dědictví a vstávat po většinu roku o trochu později – když už je venku světlo nebo alespoň začíná svítat. Není to téma nijak vážné, ale na diskusi je možná už vhodné. Třeba bychom se pak cítili všichni o trochu líp, bylo by snazší děti vyexportovat do školy, ubylo by nám trochu stresu a nemuseli bychom se na sebe tak mračit hned po ránu.