V roce 1937 začal psát Napoleon Hill, autor bestselleru Myšlením k bohatství, knihu Jak přelstít ďábla. Tato kniha je velmi troufalá a nadčasová. Představuji si, na co by se zeptal pan Hill ďábla dnes a jakou by dostal odpověď.
Otázka: Vaše Veličenstvo, řekněte mi, kdo jste.
Odpověď: Jsem negativní energie, která sídlí v mysli lidí, kteří se mě bojí, ale zároveň mne poslouchají. Čas ani prostor pro mě nemají význam. Okupuji duše lidí, kteří se narodili dávno před vámi, kteří tu žijí s vámi a i duše lidí, kteří tu budou žít dávno po vás.
Otázka: Jak velké množství lidí ovládáte?
Odpověď: Ovládám 98% lidí. Některé ovládám víc, jiné míň. Záleží na době a okolnostech.
Otázka: Čím se liší ty 2% lidí, které neovládáte, od těch ostatních?
Odpověď: Přemýšlejí, pozemšťane. Moc přemýšlejí… Nechtějí přijmout to, co se jim říká, bez přemýšlení, hloupých otázek a zbytečných pochybností.
Otázka: Záleží tedy na vzdělání?
Odpověď: Ano i ne. Někteří lidé se vzdělávají a přitom o věcech přemýšlejí. Jiní se jen šprtají. Přijímají to, co se dočtou, jako trvalou pravdu. Přejímají nekriticky názory svých učitelů, autorit i politiků. Jsou připraveni poslouchat každou autoritu nad nimi, jsou připraveni bez přemýšlení sloužit svým nadřízeným a tedy i mně. Takové mám rád.
Otázka: Omezuje věda vaši moc?
Odpověď: Hlupáku! To možná platilo kdysi, kdy vědu dělali přemýšliví nadšenci. V dnešní době většinu vědců tvoří dělníci v bílých pláštích. Jsou to poslušní mravenci, kteří pracují pro toho, kdo jim platí.
Otázka: Vědci ale posouvají vědění lidstva kupředu. Vadí vám to?
Odpověď: Spíše ne. Na jednoho vědce, který se snaží posunout vědění lidstva dopředu, připadá deset těch, kteří se ho snaží omezit svými dogmaty. To je střední proud – mainstream – oficiální správný názor. Už jste nejspíš o něm slyšel. Kdo se od něj odchýlí, ten je považován za kacíře.
Otázka: Kam se teda posouvá věda?
Odpověď: Tak kam chci. Vědci dělají to, na co dostanou granty. Granty dostanou jen odtud, odkud přicházejí velké peníze. Tam, kde jsou velké peníze, čichám čertovinu.
Otázka: Jsou tedy peníze a bohatství špatné?
Odpověď: Peníze lidem umožňují být nezávislými a svobodnými. Proto by je mělo mít pouze minimum lidí – nejlépe těch, co slouží mně. Když je mají ti, co mě poslouchají, mohou ovládat ty, co by mě jinak neposlouchali.
Otázka: Měli by být lidé vedeni elitami?
Odpověď: Samozřejmě. V dějinách lidstva tak tomu bylo přece od nepaměti. Lidé potřebují vzhlížet k elitám, které jim ukážou, jak se má žít. Když mají sami málo a vedou nudný jednotvárný život, potřebují vidět, jak se jejich idoly baví, kde žijí, co je trápí a s kým právě spí. Někdo jim musí říct, co je pro ně dobré. Lidé jsou ochotnější mě poslouchat, když mě poslouchají skrze své elity. Nemusí pak přemýšlet, stačí se koukat a poslouchat.
Otázka: Jak ovládáte lidi?
Odpověď: Pokud jste četl knihu pana Hilla, tak dobře víte, že strachem. Nejčastěji strachem z chudoby, z kritiky, z nemoci, ze ztráty lásky, ze stáří a ze smrti.
Otázka: Co vám funguje nejlépe dnes?
Odpověď: Strach z nemoci a ze smrti. Brzo přijde na řadu zase i strach z chudoby.
Otázka: Když mluvíte o nemoci, myslíte strach z covidu? To je přece dílo přírody.
Odpověď: Podceňujete mne, pozemšťane!
Otázka: Neříkejte, že jste vytvořil nemoc, abyste ovládl lidi strachem?
Odpověď: Já nemusím nic vytvářet. Já na to mám své lidi.
Otázka: Jak se vám podařilo vytvořit tak hroznou nemoc?
Odpověď: Tajemství není ve viru. Na světě už byly horší. Tajemství je v prostředí.
Otázka: Co tím myslíte?
Odpověď: Je třeba vytvořit prostředí, kde se bude viru dařit, kde se bude dobře šířit.
Otázka: Takže objevil se nový nebezpečný vir a vy jste se mu postaral o prostředí, kde se mu bude dobře dařit a bude se dobře šířit? To jste teda rychlý.
Odpověď: Naivo! To prostředí se tu pro něj pěkně utvářelo už desítky let. Vy lidi, jste jak ty myši v Calhounově experimentu. Když se máte dobře a máte všeho dostatek, začnete pracovat na vlastní zkáze.
Pokračování příště.
