O pravdě a politické korektnosti

Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, mluv pravdu, drž se pravdy, braň pravdu až do smrti, protože pravda tě osvobodí od hříchu, od ďábla i od smrti… Jan Hus

Mistr Jan Hus by se asi divil, kdyby viděl, jak se v zájmu politické korektnosti zachází dnes s pravdou a jeho věrní by začali zase brousit kosy a okovávat cepy.

Švédský policista Peter Springare z jednotky pro boj se závažným zločinem umístil na Facebook příspěvek o národnostním složení pachatelů trestných činů, jako je znásilnění, loupež, úmyslné ublížení na zdraví, vydírání apod., s nimiž přišel během svého pracov­ního týdne do styku. Byli to lidé z Iráku, Turecka, Sýrie, Somálska i cizinci neznámého pů­vodu.

Policie na jeho příspěvek zareagovala a to tak, že sdílného policistu začala vyšetřovat pro podezření, že se dopustil podněcování k rasové nenávisti. Policistovo tvrzení prý není možno ověřit, protože se ve Švédsku statistiky o původu pachatelů nevedou. Odsoudil ho i švédský premiér, že to přece nemůže být pravda. Na sociálních sítích si od dobromilů samozřejmě vysloužil označení neonacista a rasista (viz zde).

Pravda již prý může být jen takovou pravdou, aby lidi neutvrzovala ve stereotypech ve vztahu k etnickým, náboženským či rasovým menšinám. Alespoň to tvrdí Zákon o provozo­vání rozhlasového a televizního vysílání a to ne ve Švédsku, ale přímo u nás. Místo toho, aby zde byl tlak na to, aby všichni lidé z majority i minorit dodržovali zákon, platí zde absurdní představa, že když lidé nebudou informováni, které skupiny lidí páchají závažné zločiny, že se to lidé nedovědí a nebudou si nic špatného o těchto skupinách myslet.

Mají-li zákonodárci lidi za pitomce a odmítají jim dopřát pravdivé, i když třeba politicky nekorektní informace z veřejných zdrojů, lidé si stejně najdou cestu k informacím a o to větší váhu jim budou přikládat. Nic pak nepomůže Ministerstvo pravdy ani nářek, že všechno zlé a nekorektní je jen zlá ruská propaganda. Není-li možná svobodná a kritická debata, debata nebude, ale radikalizace společnosti je jistá.

Nemohou-li novináři říkat pravdu, má společnost nakročeno k totalitě. Nic na tom ne­mění, že západní Evropa je v tomto směru minimálně dva kroky před námi. Nepíšou-li nebo neříkají-li no­vináři pravdu, ať je jakkoliv nepříjemná, nejsou to novináři ale jenom placení pisálci, kecalové a prodejné slečny bídné úrovně. Neříkají-li politici pravdu, je potřeba je v příštích volbách poslat tam, kam patří a Evropský parlament to není.

Prostá je cesta pravdy, řekl Cicero. Cesta lži a politické korektnosti je naopak klikatou cestou do pekel. Proto úslužní lháři všech zemí jděte do pr… pekla.