Kde jsou ta rizika?

V průběhu celého roku jsme byli svědky růstu populismu, nacionalismu a bohužel také extremismu nejen v Evropě, ale i ve zbytku světa,“ řekl Sobotka v projevu. Proto je, podle něj, národním zájmem ukotvení v evropských strukturách.

Nějak mám pocit, že si politikové dost hodně pletou příčinu a následek. Vidí rizika, která jsou sekundární, ale nevidí ta primární. Přitom růst tzv. populismu, nacionalismu a extrémis­mu by velmi rychle poklesl, kdyby začali řešit příčiny této krize – nelegální migraci a invazi islámu do Evropských zemí. To se jim ale nechce. Raději budou řešit zneužívaní sociálních sítí k vyjadřování pro ně nehodících se názorů.   

Politikové hlavně levicových stran se stále ještě nevzdali svého snu na vytvoření společ­nosti, kde v popředí bude stát usmívající se nedotknutelná elita – Eloi, za nimi síla jejich multikul­tur­ních voličů závislých na dávkách a státu a někde hluboko v podzemí bude se skrývat tlupa bílých, zlých, xeno­fobních ale pracovitých Morloků, kteří tento dokonalý svět budou udržovat svou prací v chodu.

Pro vytvoření takového ideálního světa je samozřejmě nutno tvrdit, že populismus, nacionalismus, xenofobie a také veškeré formy svobodného vyjadřování jsou těmi skutečnými riziky. Ostatní rizika jsou zanedbatelná. Protože my to zvládneme a dokonce máme osud ve svých rukou, jak říká paní Merkelová. Čeho bychom se tedy měli bát, když nás sluníčko v srdci hřeje?

Takže shrňme si to. Rizika migrace jsou velmi malá a dlouhodobé benefity pro společnost je výrazně převyšují. Islámu, jakožto převažujícího náboženství migrantů, se bát nemusíme, protože se jedná o náboženství míru a lásky.

Proč bychom se měli bát muslimských migrantů, když tu (skoro) žádní nejsou? Správná odpověď je: Nebojte se, oni přijdou. A kdybychom je náhodou nechtěli nebo oni by nechtěli, tak alespoň sem mohou vždy vyrazit na výlet z Německa, aby utratili svá těžce nabytá Eura. Takže, těšit se, minimálně, můžeme. 

Máme se bát nemocí, které si migranti nesou ze svých zemí? Statistika říká, že mnohem pravděpodobněji zemřeme na nějakou tuzemskou osvědčenou nemoc – rakovinu, chřipku, zápal plic, cukrovku apod. To že pár lidí zemře na něco nového exotičtějšího, statistiku moc neovlivní a je to jistě potěší.

Máme se bát okradení, přepadení, napadení pro nevhodný pohled, ženy osahávání či zná­silnění? Statistika říká, že riziko, že se staneme obětí domácího násilí (ženy ze strany man­želů, muži ze strany manželek, děti ze strany rodičů) je vyšší. Navíc by bylo rasistické hledět při napadení či znásilnění na barvu kůže útočníka, že?

Máme se bát, že naše děti ve škole či po škole napadnou gangy malých cizinců? Proč? Děti, jichž se to pravděpodobně bude týkat, by i tak byly šikanovány svými spolužáky. Když jsou tak změkčilé, že si nevytvoří vlastní gang, tak, co se diví?

Mají se učitelky bát, že jim malí emigranti nebudou chtít podat ruku nebo, že je dokonce nebudou respektovat? Vůbec ne – měly by se spíše bát o svou práci. A že by nějaké zlé ředi­telky mohly zakazovat nošení náboženských symbolů do škol a tvrdit, že je to v rozporu se školním řádem – no to by se na to paní ombudsman podívala!

A co policisté? Měli by se bát nárůstu kriminality a většího ohrožení při své práci? Ani náhodou, když budou dělat to co předtím a nově příchozích si nebudou všímat, tak jim nic vážného nehrozí.

Máme se bát, že zde vzniknou nějaké no-go zóny? Proč? Slušný člověk přece ví, kam má a kam nemá chodit. Kde je vítaný a kde ne. A pokud ne, tak to brzy zjistí. Pokud nebude chodit, kam nemá, žádné riziko mu hrozit nebude (zvláště, když si ještě pořídí ochranku), že?

Máme se bát terorismu? Určitě ne – riziko, že vás přejede auto je přece mnohem větší. Je ovšem paradoxem, že se současně můžete stát obětí terorismu a přitom vás přejede auto. Tak si obě statistiky přijdou na své a poměr rizik se nezhorší.

Máme se bát ekonomické krize? Proč? Když budeme všichni poctivě na emigranty pra­covat a oni stejně poctivě utrácet naše peníze, můžeme si být jisti, že naše ekonomika poroste. Svědčí o tom například čísla z Německa a tam vědí, o čem mluví. Emigranti jsou pro eko­nomiku požehnání.

Máme se bát o naše evropské, národní a křesťanské tradice? Abychom se o ně nemusili bát, stačí je zrušit. Prosím vás, kdo tu ještě chodí do kostela? A vánoční trhy, stromky a další přežitky – dát si dárky a popřát si všechno nejlepší do nového roku můžeme přece i bez toho? Multikulturní společnost nás obohatí sama o sobě.

Máme se bát, že nás muslimové v našich zemích skrze dělohy svých žen přečíslí? Proč? Stejně nás již delší dobu ubývá. Je třeba přenechat místo životaschopnějšímu agresivnějšímu druhu – copak jste se lidi, proboha, neučili o evoluci?

Máme se bát EU? Zbaví nás EU postupně občanských svobod a vnutí nám svoji vůli? Nebojte se, oni to s námi myslí dobře a hlavně upřímně. Koneckonců, kam bychom dávali použité politiky, o něž už u nás není zájem?

Máme se bát občanské války? Určitě ne, díky starostlivé EU drazí xenofobní občané nebudete mít čím bojovat. No, a ten zbytek odporu stát snadno potlačí. Máme přece moderní právní stát, kde občané nemohou brát spravedlnost do svých rukou.

Máme se bát světové války? Tady se samozřejmě bát musíme – toho zlého Ruska. Opět naštěstí tu máme naše emigranty – milióny zdravých silných mužů. Ti nás ochrání. Stačí je co nejrychleji začlenit do ozbrojených složek – policie a armády a nejlépe do nových nadnárodních Evropských vojenských sil. Mohli by tak bojovat i proti nezdravému nacio­nalismu národních států. Tím zároveň uspo­kojíme i sexuální potřeby migrantů, protože ženy po mužích v uniformě prostě šílí zvláště, mají-li i nabitou zbraň.

Máme se bát, že muslimové za nějaký čas vyhrají volby? Stačí získat 5 % hlasů a mohou být ve vládě jako vítaná posila levicových stran. Pár dalších % a naopak levice bude jejich vítanou podporou a pak společně ty hloupé volby, celou tu slabou demokracii a ne­funkční právní stát, na něž si furt tak stěžujeme, zruší.

Tak čeho se bát? Populismu a xenofobie?