Demokracie v ohrožení

Nový americký velvyslanec v ČR Stephen King, i když nepíše horory jako jeho slavnější jmenovec, stejně dokáže vystrašit. Čím? Chce hájit Havlův odkaz a při­mět Čechy, aby ote­vřeli své dveře migrantům.

A proč tolik zájmu ze strany amerického bratra? Střední Evropa podle něj prožívá krizi demokracie. Takže zřejmě potřebujeme pomoci, abychom nezlobili a chovali se jako slušná a poslušná zemička. Shapiro odešel a místo něj přišel nový sekáč. Ten už se nezakecá. Takže pozor na něj!

Jako by nebylo dost mravokárců v EU, Radě Evropy i našich vlastních řadách. Máme se smířit s migrací, uznat, že je prospěšná, že není hrozbou pro naše obyvatelstvo a přijetím migrantů pomoci vyřešit migrační krizi, za níž určitě svým dílem odpovědnosti můžeme. Tak dokážeme, že věříme ve vyšší principy EU. A oni nám za to, že změníme svůj zaostalý, ne­demokratický způsob myšlení, otevřou svá srdce, dveře a nezavřou nám své fondy.

„A kdyby ti sněm řekl, že jen jedno oko máš, ty musíš věřit, že jen jedno máš!“                 (Kostnický koncil)

Co se týká demokracie, prozatím jsem neměl obavu o demokracii u nás či třeba v Polsku. Spíše mám jistou obavu o demokracii ve Francii, Švédsku, Belgii, Itálii či už i v Německu. Mám pocit, že konec demokracie v mnoha západních zemích je jen otázkou jednoduchých počtů. Otázka již nezní zda, ale kdy. Jednoho dne, a nebude to tak dlouho trvat, muslimská menšina přestane být menšinou a ve spolupráci s neomarxistickými stranami přebere zcela demokra­ticky moc v těchto zemích. Pak prostě demokracie jako nevyhovující zřízení, jež není v sou­ladu s právem sharia, bude zrušena a její zastánci zastrašeni a potlačeni.

Také demokracie ve stylu EU mi nějak připadá méně demokratická než demokracie v tolik zatracovaném Rusku. Demokracie EU je vlastně přání představitelů Německa pod­pořené přáním představitelů Francie a několika menších souputníků. Nikým nevolení před­stavitelé evropské byrokracie mohou rozhodovat o osudech a dění v jednotlivých členských zemích a to i proti vůli občanů těchto zemí. To není moc demo.

My „zaprdění“ Češi se prý bojíme toho, co neznáme. Obávám se ale, že když to, co ze své malosti nechceme poznat, po­známe, budeme se bát ještě víc. A když se budeme bát, mohli by­chom se začít i bránit.

V západní společnosti je zvykem, že když onemocníme, jdeme se léčit. Čínská moudrost ovšem tvrdí, že nemoc je třeba léčit dříve, než vznikne, a proti zlu je potřeba bojovat ještě v době, kdy neexistuje. Nějak mi to připadá lepší. Začít něco léčit, až nás to začne bolet a omezovat, může být už pozdě. Ona ani rakovina prý zpočátku nebolí, a když už bolí, bývá pozdě. Nejhorší je ale se neléčit a tvrdit, že nemoc není nemoc, a že zdraví není zdravé.

Je spousta lidí a politiků, kteří by nás chtěli zachránit, spasit a ukázat nám, jak se máme chovat a myslet, abychom se mohli kamarádit s „velkými“ hochy. Byli tady lidé, kteří nám chtěli vnutit kodex budovatele komunismu. Dnes by nám jiní chtěli vnutit kodex správného multikulturního Evropana či dokonce světoobčana. Prosím, nedělejte to! Je to zbytečné. Co se týká mne, já mám stejně nejradši ponožky do sandálů a už se asi nezměním.

Co vzkázat? Vážený pane Kingu! Vaše entrée opravdu zaujalo a nepochybuji o tom, že v určitých kruzích ho ocení. Doufám, že s vaším příchodem, nezačíná ona vámi zmiňovaná, krize demokracie. Nechci mluvit za ostatní, ale u mne jste si moc sympatií prozatím nezískal. 

http://zpravy.idnes.cz/stephen-king-velvyslanec-usa-cesko-due-/zahranicni.aspx?c=A170803_153636_zahranicni_aha