Čiň čertu dobře,

„Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění!“ zní jedno české rčení. Jiné zase říká, abychom si nehřáli hada na prsou. Je na čase si tyto moudra našich předků připomenout, 

když zase nějaký spasitel světa bude chtít i do naší země přesídlit tisíce muslimských migrantů.

Na západ od našich hranic exponenciálně přibývá útoků na bezbranné civilisty. Jen před pár dny: Nice, Bavorsko, Mnichov. Většina lidí zde vidí jasnou spojitost – islám. Politici a média jsou ale opatrnější. Snaží se kličkovat a bagatelizovat vazbu útočníků na islám. Sice všichni byli muslimské víry, ale jeden z nich byl špatný muslim, protože z něj byl cítit o ramadánu alkohol, druhý byl gay a to islám přece nepovoluje, třetí nechodil pravidelně do mešity a neměl ani žádného kamaráda z ISIS.

Oni to ani vlastně kvůli islámu nedělali. Jeden chudák se právě nešťastně rozvedl, druhý chudák se nejspíš zklamal v lásce ke svému příteli důchodci, třetí ani neměl politický motiv, a tudíž to ani nemohl být teroristický čin – jen se zhlédl v Breivikovi a tak trochu se rozhodl si zastřílet po lidech. Vlastně je to úplně v pohodě. Lidé by si měli už konečně zvyknout, že po nich čas od času nějaký ubožák začne střílet nebo z nedostatku jiných možností do nich prostě jen tak najede autem. To je přece demokracie a nemá to nic společného s islámem.

Všichni chápeme, že existují duševní nemoci a pokud postihnou člověka, může se stát nebezpečným sobě nebo svému okolí a je ho třeba izolovat a léčit, aby někoho pod vlivem svého bludu nezranil či dokonce nezabil. Necháme-li duševně nemocného jedince žít a volně se pohybovat mezi zdravými lidmi, zřejmě nedojde k jeho samovolnému vyléčení, ale spíše naopak se jeho trauma a nemoc posílí, až nakonec dojde k nějaké tragédii. Tohle snad většina z nás, až na nějaké odborníky na lidská práva, chápe.

Co už si ale málokdo chce připustit je, že nejen jednotlivci ale i celé skupiny lidí může postihnout cosi jako společná duševní nemoc, která je schopna ovlivnit myšlení a jednání členů tohoto společenství. Vzpomeňme jen na nacistické Německo.   

Již v roce 1918 pan Carl Gustav Jung pozoroval v nevědomí svých německých pacientů zvláštní poruchy a archetypy vyjadřující primi­tivnost, násilnost a krutost. Proto, již tehdy, v jednom článku vyjádřil domněnku, že v neklidném spánku sebou hází "plavá bestie" a nelze vyloučit výbuch. Historie mu dala za pravdu. Nemoc nacismu zachvátila Německo jako celý národ a jen málo Němců prokázalo imunitu proti této nemoci.

Podle pana Junga představitelé nejhorších ideologií, které lidstvo poznalo, nacismu, fašismu a komunismu se chovali jako "posedlí". Vůdci mas, jako byl Hitler, Stalin a mnozí další, jevili znaky duševní nemoci zvané paranoia charakterizované logicky ucelenými bludy podezíravosti, vztahovačnosti a perzekuce. Jejich "posedlost" stála životy milióny lidí.

Zajímalo by mě, co by dnes tento největší světový psychiatr řekl o duši muslimů a to zvláště těch, co přesídlili do Evropy. Myslím, že by se mnou souhlasil, že duše muslimského společenství je nemocná a věřit tomu, že se dá léčit začleněním do Evropské společnosti, je ryzí nesmysl. Tato nemoc se bude prohlubovat. Nejdříve jí podlehnou ti nejslabší jedinci – frustrovaní „chudáci“ s traumaty, nakonec ale dost možná postihne celou muslimskou komunitu, která se netají s tím, že chce Evropu ovládnout nábožensky, politicky i mocensky.

Pokud se někdo domnívá, že lze léčit duševní nemoc islámské komunity, která se tlačí do Evropy tím, že se jí poskytne více křesťanské lásky a eurosrdenství, strašlivě se mýlí. Nedá se uspokojit neuspokojitelné.  Vložíme-li skupinu lidí s nemocnou (kolektivní) duší do původně zdravé společnosti, jejich nemoc se nevyléčí – nezmizí, ale naopak se prohloubí. Navíc se traumatizuje i původně relativně zdravá společnost.

Dalším tragédiím v důsledku fanatických útoků se již nedá zabránit. Nepomůže válka s ISIS někde za hranicemi ani sebevíc policistů na ulicích. Nepoučili jsme se z WW2 a toho, co jí předcházelo. Muslimská komunita je už v západních zemích příliš velká a silná. Ideologie, která ji spojuje, bude z frustrovaných jedinců vytvářet vrahy, kteří budou vraždit křesťany, ateisty i muslimy bez rozdílu, a budou šířit strach tak jako kdysi nacistické bojůvky. Až se díky chaosu a strachu dostane islám k moci, bude dílo zkázy dokonáno.

Bohužel, nemám radu ani neznám léku pro společnost, jejíž duše je nemocná. Ta si své trauma musí doslova prokrvácet. Jediná šance pro zastavení nemoci, je ji izolovat a nešířit dál. To je naděje i pro země, které již sklízejí trpké ovoce, že se jejich politici zaprodali ďáblu. Nepřeji si to, ale obávám se, že neuplyne moc let a obyvatelé západních zemí budou hledat záchranu u zemí více na východ, které nebyli tak humánní k nehumánnímu.