Ne, nenechytali jste mě z neznalosti angličtiny. Slovo “fun” ve slově “funclub” je zcela záměrně. Přijde mi komické pořád jak kolovrátek opakovat, že není přímý důkaz, když v podstatě ani v matematice...
...(a ta je nejpřesnější ze všech věd) není přímý důkaz nutný, aniž by utrpěla kvalita dokazování. (Pro redakci: Mimochodem ten perex je pěkná kravina. Buď jeho nutnost zrušte zcela nebo tam dejte možnost více znaků, tohle je k ničemu!)
Vzpomněl jsem si na jeden pořad z USA. Ten popis nebude úplně přesný, protože to bylo dávno, ale principiálně odpovídá. Princip toho pořadu byl ten, že jsou soutěžícím kladeny (často nepříjemné osobní) otázky a oni jsou napojeni na detektor lži. Pokud ten vyhodnotí, že soutěžící nemluví pravdu, v soutěži končí a nezíská poměrně vysokou sumu, o kterou se hrálo. Odpovídá se pouze tuším ANO-NE. Jednoho dne do soutěže přišla čerstvě vdaná žena, v publiku seděl její (novo)manžel. Byla jí položena otázka, zda byla svému muži nevěrná. Ona odpověděla, že ano, přístroj potvrdil správnost její odpovědi a ona se posunula o krok blíž ke své vysněné odměně, nicméně v následujícím kroku selhala a byla ze hry venku.
Její manžel reagoval tak, že se s ní nechá rozvést, přičemž její sestra a její kamarádky nechápaly tento krok a snažily se ho přesvědčit o tom, že detektor lži nelze považovat za důkaz, protože jeho spolehlivost není stoprocentní a tak její nevěra není vůbec prokázána a přece in dubio pro reo. Stejného názoru byli i překvapivě někteří diskutéři pod videem tohoto pořadu na Youtube. Tohle je ovšem silně nelogické uvažování a je překvapivé, že někdo takto skutečně uvažuje. Samozřejmě, že to důkaz o její nevěře je! A byl by jím i v případě, že by detektor byl porouchaný a soutěžící o tom nevěděla. Ona totiž neměla naprosto žádný důvod říct, že manželovi byla nevěrná, pokud by nevěrná opravdu nebyla. Jednak by se sama shodila v očích ostatních a jednak by riskovala, že se připraví o možnost výhry, protože detektor její lež odhalí. Neexistuje zde žádný reálný důvod pro takové jednání. Ano, je to nepřímý důkaz, ale dostatečně přesvědčivý a netřeba dalších analýz. Zrovna tak neměl Kramný důvod si vymýšlet příběh, který se ukázal být nepravdivý a to ve zcela zásadních bodech. Navíc jsou zde jiné závažnosti. Zejména to, že obě zemřely ve stejnou dobu v Kramného přítomnosti. Nemá smysl z otravy podezírat vodu od pokojského či načepovanou z nádržky v hotelu, protože tohle vše se událo až v době, kdy už všem bylo údajně špatně, nakazit se tedy musely předcházející den, kdy však každý jedl a pil něco jiného (podle popisu Kramného, které natočil). Ono se laické veřejnosti zdá, že tento případ je nějak zvlášť zapeklitý a že je zde důkazní nouze. Pro mnohé je to možná vůbec první soudní případ, který takto pozorně sledují. Ve světle ostatních případů, které však nejsou nijak mediálně zajímavé, je tento případ poměrně běžný a důkazů dostatek. To, po čem laická veřejnost volá, čili přímý důkaz, je v případě úkladných vražd poměrně vzácný.
Co z toho vyplývá? V podstatě to, že P. Kramný bude za několik měsíců zřejmě skutečně odsouzen za dvojnásobnou vraždu (pokud se ukáže, že jsem se mýlil, tak se zde všem takto smýšlejícím omluvím). Jeho fanoušci samozřejmě překvapeni nebudou, budou nadávat na systém, na Českou republiku, že soudkyně podlehla veřejnému/mediálnímu tlaku, že je komunistka a podobně. Hlavní příčina takového pocitu nespravedlnosti je ale bohužel nedostatek intelektu a s tím se nedá bojovat.
