Jedovaté mršky – hadi

    Lidstvo je hady zjevně fascinováno, což dokládají různá starodávná vyobrazení těchto tvorů použitá mnohdy jako symboly. Zvláštní kapitolou jsou  pak hadi jedovatí, z nichž někteří jsou schopni usmrtit i mnohem odolnější živočichy, než je člověk. Je skoro samozřejmostí, že každá podobně mocná bytost je  opředena různými mýty a pověrami. Následující přehled se je pokusí alespoň částečně uvést na pravou míru.

Jedovatí hadi mají jeden ze tří typů jedového aparátu:

Opistoglyfní – jedové zuby se nachází zadní části horní čelisti. Uštknutí takovým hadem je vzhledem k umístění zubů nepravděpodobné, pokud k němu přesto dojde, může to v některých případech skončit smrtí. Jed těchto hadů se do oběti dostává až při polykání s slouží k natrávení kořisti. Tímto jedovým aparátem jsou vybaveny některé druhy užovek (Colubridae) např. bojgy.

Proteroglyfní – jedové zuby se nachází ve přední části horní čelisti. Jsou trvale vzpřímené a jed do rány proudí skrze podélné rýhy v zubech. Had není schopen ovlivnit množství vstříknutého jedu, proto téměř nikdy nedochází k tzv. “suchým uštknutím” tj. bez injekce jedu. Tímto aparátem jsou vybaveni hadi čeledi Elapidae, což jsou korálovci, kobry, mamby, vodnáři.

Solenoglyfní – evolučně nejvyspělejší jedový aparát. V přední části horní čelisti se nachází dvojice dutých jedových zubů, které jsou běžně sklopené. Teprve při útoku dochází k jejich napřímení. Had je schopen ovlivnit množství vstříknutého jedu a asi 30% jsou suchá kousnutí. Zde patří hadi čeledi Viperidae tedy zmije, chřestýši, křovináři, apod.

    Hadí jed je složitou směsí toxinů a enzymů, jejíž složení je závislé na druhu hada. Nejrychleji působí neurotoxická složka. Ta blokuje nebo poškozuje nervovou soustavu a způsobuje selhání srdce nebo dýchání. Je nejméně destruktivní, takže po zajištění plicní ventilace, oběhu krve  a podání séra má postižený slušnou šanci na zotavení. Neurotoxin je typickou složkou jedu hadů čeledi Elapidae, ale není to pravidlem. Další složkou je hemotoxin, který působí pomaleji. Způsobuje rozklad červených krvinek přenášejících kyslík. Dochází k devastaci tkání a orgánů, což může mít rovněž za následek smrt. Toto je typická složka jedu zmijovitých hadů, tedy Viperidae. Myotoxin pak napadá a ničí svalovou tkáň, rovněž poškozuje ledviny. Dále jed hadů zahrnuje ještě další složky působící například proti srážení krve, snižující viskozitu pojivové tkáně, urychlující rozklad tkáňových proteinů. Z principu je jasné, že zvěsti o smrti do dvaceti sekund a podobně, od uštknutí,  nejsou pravdivé. Takto rychle jed prostě nestačí zaúčinkovat.

Deset nejjedovatějších hadů (podle účinnosti jedu):

10. Smrtonoš – jed převážně neurotoxický, smrt nastává nejdříve za 6 hodin, typicky za den až dva následkem selhání dýchání, krotký

9. Mamba černá – jed převážně neurotoxický, smrt nastává nejdříve za 10 minut, typicky za hodinu následkem zástavy srdce či dýchání, agresivní

8. Zmije pestrá – jed převážně hemotoxický, smrt nastává za 6 až 24 hodin vlivem poškození orgánů včetně krvácení do mozku, agresivní

7. Bungar modrý – jed převážně neurotoxický, smrt nastává za 6 až 12 hodin vlivem hypoxie (nedostatek kyslíku), krotký

6. Korálovec – jed převážně neurotoxický, smrt nastává během 8 až 24 hodin vlivem selhání srdce a dýchání, krotký

5. Pakobra páskovaná – jed neurotoxický a myotoxický, smrt může nastat do třiceti minut, typicky do 6 až 24 hodin následkem masivních vnitřních i vnějších krvácení, krotký

4. Pakobra východní – jed neurotoxický a myotoxický, smrt může nastat do 15 minut, typicky za 6 až 12 hodin, následkem poškození krevního oběhu, agresivní

3. Vodnář kobří – jed neurotoxický, smrt nastává do jedné hodiny vlivem selhání dýchání, krotký

2. Taipan vnitrozemský – nejjedovatější suchozemský had, jed převážně neurotoxický, z pohledu člověka nejjedovatější tvor světa disponující dávkou jedu dostatečnou pro usmrcení  asi 80 lidí, smrt nastává od 30 do 45 minut vlivem selhání srdce nebo dýchání, krotký

1. Vodnář Belcherův – nejjedovatější had, jed převážně neurotoxický, má sice nejúčinnější jed, avšak jen malé množství, nejsou známy smrtelné případy, krotký

    Hadi jsou vesměs plaší živočichové a člověku se raději vyhnou. Asi  500 druhů je jedovatých a jen asi 200 druhů může vážně ohrozit člověka. Účinnost jedu se často zveličuje. Ve vyspělých zemích končí smrtí jen minimum případů. Například v USA dochází ročně k asi 45 000 kousnutí  hadem, z toho je asi 10 000 jedovatých uštknutí a z toho asi 10-15 případů končí smrtí (většinou se jedná o uštknutí chřestýši).  O ušťknutí mamou černou se občas hovoří jako o “smrti s garancí”, což opět v civilizovaném světě neplatí, pokud se postižený dostane včas do nemocnice. Drtivá většina úmrtí je spojená s rozvojovými zeměmi, popřípadě odlehlými oblastmi. Bez adekvátní a včasné péče je samozřejmě smrt po uštknutí některým z nejjedovatějších hadů vysoce pravděpodobná až jistá. Rozhodující vliv mívá také místo uštknutí. Drtivá většina uštknutí se týká končetin. Uštknutí do hlavy či krku bývá smrtelné. V takových případech může obět výjimečně zemřít do jedné minuty. Také se často říká, že člověk, který byl už jednou uštknutý třeba kobrou a přežil, má větší šanci přežít následující uštknutí. To také není pravda. Lidské tělo se sice vyrobit protilátky pokusí, ovšem nedokáže jich vyrobit takové množství, aby jed kobry mohlo jakkoliv ovlivnit. Žádný tvor není zcela imunní proti hadímu jedu. Nejvyšší resistanci mají hadi proti vlastnímu jedu, avšak kousnutí jiným hadem může být pro ně smrtelným (v souvislosti s jedem, smrtelné může být pro hada  samozřejmě i kousnutí nejedovatým hadem vlivem fyzického poškození důležitého orgánu). Velmi odolné jsou malé šelmičky, které se hady živí: promyka, surikata, medojed. Ty ovšem nespoléhají jen na svou odolnost proti jedu, ale hlavně na bleskurychlé reakce, takže v jejich případě dojde k uštknutí jen málokdy.

 

Zajímavosti:

Mamba zelená je zelená, mamba černá není černá, ale světlá. Černou má pouze vnitřní stranu tlamy.

Korálovka se od korálovce liší tím, že červená barva nikdy nesousedí s žlutou. Pokud potkáte pruhovaného hada, který má na sobě červenou a žlutou vedle sebe, pak máte problém.  

“Krait” je v angličtině druh hada. Pokud si ale pod tím představíte krajtu (python),  jste vedle. Ve skutečnosti jde o jedovatého bungara (…krom toho, že jde o procesor  od Qualcommu :-) ).  

Autor: Peter Szendy | pátek 28.9.2012 10:00 | karma článku: 13,17 | přečteno: 2055x
  • Další články autora

Peter Szendy

Obrovský pavouk!

10.2.2018 v 11:11 | Karma: 13,18

Peter Szendy

Nejsou všichni vlci stejní

14.10.2017 v 18:35 | Karma: 16,10