Hned na úvod je třeba zmínit, že nadpisem nemám na mysli konkrétní osobu a onou diskuzí nemyslím diskuzi na tomto serveru ale internetovou diskuzi obecně. A jelikož je blbost bezmezná a blbů nepočítaně, rozhodl jsem se článek rozdělit na dvě části, neboť jinak by byl příliš rozsáhlý.
1. Jeden z varovných znaků, který vám pomůže s identifikací blba najedete snadno, aniž byste se pustili do čtení. Je jím nadužívání smajlíků, zejména pak opakování stejného smajlíku několikrát po sobě. Ne každý, kdo udělá tři smějící se xichtíky za sebou, musí být blb, nicméně pokud se takto vyjadřuje pravidelně, máte první úlovek. Je to typický znak puberťáků a zamrzlých puberťáků, kteří se takto křečovitě snaží ostatním ukázat, jak moc jsou výrokem oponenta pobaveni, aniž by se tak opravdu cítili. S těmito diskutéry si většinou příliš srandy neužijete, neboť jejich texty nesou jen minimum informací.
2. Daleko zábavnější jsou blbové, kteří se snaží působit dojmem člověka na úrovni, aniž by jim takové jednání bylo vlastní. To se projevuje tak, že vám takový diskutér zpočátku vyká, avšak bez jakékoliv provokace z vaší strany přejde na tykání, neboť mu dojdou argumenty a on ztratí nervy. Pokud budete s takovým člověkem pokračovat v diskuzi, přejde od tykání k vulgaritám. Mně osobně tykání od kohokoliv vůbec nevadí, avšak u člověka, který přejde k tykání poté, co začal s vykáním, je mi jasné, s kým mám tu čest, i jak bude případná debata dále pokračovat. Tento jev se nejčastěji vyskytuje na jednom nejmenovaném státem dotovaném serveru.
3. Snad nejčastějším typem blba je diskutér, který se prostě rozhodl, že bude stát na konkrétní straně a žádný argument druhé strany s ním nehne. Jedná se o fanatiky, podle kterých je jejich strana čisté dobro a druhá strana čisté zlo. Fanatik vám bude tvrdit, že za komunistů bylo lépe, jeho protivník, že za komunistů bylo všechno horší. Fanatik do škodovek uznává pouze koncernové vozy, antiškodovkář je předem rozhodnut každý nový model zkritizovat, jak je hnusný a je mu jedno, že se dívá na špionážní foto zamaskovaného vozu, z něhož lze rozlišit jen proporce, nikoliv designové prvky. Stačí však, aby na identickém voze viděl jiný znak než okřídlený šíp a ihned je auto mnohem hezčí. S takovými lidmi vůbec nemá smysl diskutovat, protože sebelepší argument podepřený statistikou je ignorován, takže vlastně vůbec nezáleží na tom, jak v takové diskuzi argumentujete.
4. Poměrně zajímavý typ blba je člověk, napíše nějakou obecnou pravdu, která ovšem nijak nesouvisí s příspěvkem (případně článkem), na který reaguje. V praxi to vypadá například takto. Vyjde článek o nějaké americké firmě, která přišla s nějakým novým vynálezem nebo vyvinula nový lék. Diskutér pak napíše příspěvek o tom, jak Spojené státy žijí na dluh a jak jeho výše dosahuje astronomických hodnot. Intelektuálně slabí jedinci mu pak ještě klikají na plus, protože to, co napsal, je vlastně pravda, avšak souvislost s článkem tu žádná není. Ultrablb se pak pustí ještě rozebírání otrokářství a vyvražďování indiánů a debata je „dokonalá”. Tito lidé prostě přišli kritizovat a obsah článku nebo příspěvku, na který reagují, je nepodstatný.
5. Diskutujete-li s blbem, zásadně nepoužívejte přirovnání. Jakmile napíšete “mazaný jako liška”, je argumentaci na nějaký čas konec, neboť vám diskutér začne vyčítat, jak vaše přirovnání kulhá na obě nohy a bude chtít důkaz o tom, že lišky jsou mazané a že znal osobně jednu lišku, která byla zcela hloupá a nikdy nic mazaného nevyvedla, atd atd…Pokud použijete přirovnání “měla vlasy bílé jako sníh”, tak se dozvíte, že jste hloupí, protože porovnáváte dvě zcela odlišné věci a vůbec…prostě přirovnání ne…
6. Blb si často potrpí na přesnost, takže nikdy nepoužijte zlidovělé výrazy jako “bojové psí plemeno”, protože nic takového oficiálně neexistuje a ikdyž každý pochopí, co máte na mysli, blb vás za podobný termín zašlape do země. Ještě horší je, pokud se stejného zločinu dopustí redaktor, to pod článkem následuje výzva k podání výpovědi. O něco menší prohřešek je použití ilustračního snímku. Nejhorší je, pokud autor článku použije fotku třeba Boeingu 747, když v článku je řeč o Boeingu 767 (aniž by to v celkovém kontextu bylo důležité). Samozřejmě nečekejte, že bude blb spokojen, pokud ve fotobance redaktor uloví nějakou 767ku, ale jak na potvoru netrefí leteckou společnost. Někteří blbové to s touhou po přesnosti dotáhnou tak daleko, že sami přestřelí. Například se pozastavují nad tím, že autor článku napsal “řidičovi” namísto “řidiči”, takže ho posílají zpět do školy, přičemž tím sami prozradí svou nevědomost.
Tak jsme zhruba v polovině...pokračování příště...;-)
