Česká justice spáchala v očích laické veřejnosti sebevraždu. Čerstvým výrokem Nejvyššího soudu v kauze H-systému. Výrok Nejvyššího soudu, absurdně povýšil literu zákona, lépe řečeno jeho výklad, nad lidskost.
Řešení kauzy jednoho velkého podvodu trvalo dlouhá dvě desetiletí a nyní je korunováno dech beroucím rozsudkem! Lidé očekávají, že v normální společnosti platí zákony jasné, srozumitelné a morální. Takové, co nepřipouštějí různý výklad. A co neporušují ústavní práva. Ve světle událostí posledních dnů vážně pochybuji, že to platí i pro naši zemi. Nechápu, jak je možné, že dva soudy nižších instancí se postaví na stranu podvedených občanů a po letech soud nejvyšší upřednostní slepý, jednostranný, životu zcela odtažitý, formalistický právní názor konkursního správce. Právník ale nejsem. Ostatně k čemu? Vždyť tu platí, že co tři právníci, to čtyři názory. Zbytky mého právního povědomí však všechny podobné verdikty ničí. Zřejmě jsou legální, jsou ale i legitimní? Poctivě se snažím proniknout k podstatě věci. Čím se nořím hlouběji, tím víc nabývám dojmu, že pod honosným pláštíkem té dámy se zavázanýma očima, jde i v „horoměřické kauze“ především o peníze! Přesněji o jejich množství!
Podrobnosti byly popsány. Celé to zkrátím do jednoduchého konstatování. Zatímco lidé z domků v Horoměřicích byli a jsou ochotni uhradit náklady na nedostavěné domy i s příslušnými pozemky za ceny tehdy v místě obvyklé a připouštějí i jisté navýšení tehdejších odhadů, konkurzní správce po nich žádá zaplatit ceny současné. Tedy mnohonásobně vyšší. Přesahující myslitelné částky, na které běžní občané dosáhnou. Na základě jaké mravní opory, ptám se?! Judikatura operuje čímsi, jako neoprávněné užívání. Dobrá, ale proč to trvalo tak dlouho? Kdo zavinil, že ač ti, co do systému vložili své peníze a pak za svoje další prostředky dokončili svépomocně to, co si už jednou zaplatili, nemohli, ač chtěli, uhradit své případné závazky již před lety za tehdy posudky ověřené ceny? Proč se čekalo dlouhých sedmnáct let až trh ceny nemovitostí a pozemků vyžene do současné astronomické výše? Kdo je za to zodpovědný? Kdo na tom vydělává? Kdo něco takového pod pláštíkem platných zákonů umožňuje? Kdo si namastí kapsu z prostředků případné sbírky, protože solidárně smýšlející lidé to tak u nás určitě nenechají? Komu to nepřijde chucpe?!
Ostatně, celá ta kauza mi připomíná jinou. Ta se odehrává přímo v mém volebním obvodě na Praze 4. Také v něm došlo k privatizaci bytového fondu. Domy a byty v nich přešly do vlastnictví jejich obyvatel. Ti za ně zaplatili. Pozemky pod domy však zhusta zůstaly ve vlastnictví města. Léta za ně lidé platili nájem. Náhle byly uzavřené smlouvy prohlášeny za neplatné a na lidi se začalo tlačit, aby si v rámci zákona o nedělitelnosti pozemku a stavby na něm ony zastavěné čtvereční metry koupili. Nic proti tomu. Až na to, že městská část tvrdě požaduje současné ceny dle cenové mapy nezastavěných pozemků. Lidé, myslící normálně, už po letitých sporech raději opustili ideu, že logicky nakoupí za ceny platné v době, kdy svůj dům na onom pozemku zakoupili. Dnes jsou ochotni zaplatit ceny odhadní. Marně! Je po nich žádána vysoká cena současná, aniž by prodávající jakkoliv prodávaný majetek za ta léta sám zhodnotil a aniž by do nich vložil byť jen korunu. Jaká to paralela s Horoměřicemi!
Jistě se takových příkladů v republice najde víc. Lidé cítí, že je tu něco hodně špatně. A pokusí-li se potom třeba politici zjevnou nespravedlnost nějakým způsobem řešit, je tu hned varovně zvednutý prst právníků hřímajících cosi o nepřípustném vměšování se do rozhodnutí nezávislých soudů. Co to je? Nemají snad již morálka a mravnost v našem dnešním světě skutečně místo? Proti tomu protestuji! Podle mne je v případě kauzy H-systému již jen jediná náprava, aby stát vykoupil od insolvenčního správce konkurzní podstatu a postaral se o odškodnění všech poškozených. Možná se do celé záležitosti vloží i pan president Zeman. V souvislosti s kauzou mne zaráží, že se nikdo neptá, kolik majetku H-systému za ta léta konkurzní správce prodal, komu a za kolik? A kolik z toho dostali věřitelé a kteří to byli?
