možná pod oblázky v řece, ve větvích stromů, ve škvírách mezi kameny gotických katedrál, skrytá pod omítkou panelových domů, v uschlé růži, je zahrabaná v pískovišti, číhá v nacpaných regálech nákupních center...
Kde
přezimuje
duše
~
možná pod oblázky v řece
špinavá voda studí
ne
snad ve škvírách mezi kameny
zdiva katedrál
v obloucích gotických věží
~
ve větvích stromů
v hromadách nalámaných klacků
na topení
změní se v plamen
jak uschlá růže
letní sen zapadlý pod sněhem
~
co když je skrytá pod omítkou
panelových domů
občas se probudí a vykoukne
jestli už přestalo mrznout
má hlad
a žízeň
~
je zahrabaná v pískovišti
čeká pod kyblíčkem
zapomněli ho tady
a mě taky
ty děti
vzdechne rezignovaně
~
číhá v nacpaných regálech
nákupních center
na pocintaných pultech výčepů
chce se jí křičet
jsem tady, to jsem já
vaše duše
~
nechali jste mě v práci
ležím pod podložkou na myš
doma, před vaším počítačem
hej
kde jste kdo, jsem sama
je mi hrozná zima
~
zalezlá pod rohožkou
činžovního domu
drahej nájem, já vím
a všechno ostatní taky
mrznu mezi lacinejma jogurtama
a petkama s pivem ve vaší lednici
~
v posilovně s těma zazobanějšíma
a v kosmeťáku
je mi z vás nanic
na co to všechno potřebujete?
zastavit čas, to byste chtěli
musím se smát
~
možná mě nepostrádáte
k čemu taky potřebujete duši
je to přežitek
máte přece televizi
všechno, o co se nestaráte, zahyne
copak to nikomu nedojde?
~
kde přezimuje duše, kdo to ví
možná pod oblázky
možná v tichu kostelů
co když ani trochu nechce spát
chce slyšet tlukot srdce
než umře
~
možná moc miluje
a proto je tak osamělá
záleží mi na tobě
možná jsem jediná, můj člověče
sama v mokré trávě
čekám ve sněhu za plotem
~
schovaná
