Dotek žáru

Dračí dech v Klínci pod Brdy. Krátká fotoreportáž o tom, jak malá drobná Magdalena čaruje s ohněm a hlínou. Den otevřený všem, kdo chtěli být u zatím posledního letošního vykládání velké pece.

 

"Sedíte a přikládáte," směje se Magda. "Tenhle výpal trval osmnáct hodin."

Sama mám doma klasickou pec na elektriku, zapnu a jdu... Také je mnohem vyzpytatelnější. Může se stát, že něco nevyjde zrovna podle plánu, ale tady vlastně nevíte nikdy.

Každá nová pec je trochu jiná. Záleží na době výpalu, celkové teplotě - ta dnešní dosáhla více než 1300 stupňů v horním patře pece. Dole u dna tak cca 1200.

Keramika pálená dřevem má patinu stvořenou plameny uvnitř pece. Dotek toho žáru je na některých kouscích zřetelně vidět a dodává jim zdání staré kameniny.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Krása má různé tvary, nenajdete stejný kousek. Ty nejvíc poznamenané ohněm jsou rozebrané první.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejen květiny, i ptáci, ryby, psi, dokonce i draci ožívají na stěnách hrnečků, misek, džbánů a váz, v téhle magické dílně na kraji brdských lesů. Magdalena s přítelkyní Ivanou tu znovu vzkřísily ze zapomenutí zašlou slávu kdysi vyhlášené malované podbrdské keramiky. Jemné obrázky na stěnách všech nádob jsou právě dílem malířky Ivany. A kdo nemusí malované, může se pokochat Magdaleninou jednobarevnou kameninou a obdivovat, jak neopakovatelně se jazyk žáru obtiskl do odstínů glazur, u každé nádobky trochu jinak.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na váze je šlehnutí dračího dechu jasně vidět. Dodává celému kousku osobité kouzlo. Je tu jen jedna, druhá taková už nikdy nebude, i kdyby byla úplně stejně malovaná. Bude stát v peci jinde, teplota může klidně stoupat jinou rychlostí, výpal se protáhne, nebo bude kratší...

Tahle nepředvídatelnost dělá z výpalu dřevem velké dobrodružtví. Co vyndáme, až odstraníme cihly?

 

"Je to také o tom," říká s úsměvem Magda, "že člověk musí přistupovat s opravdovou pokorou k živlům, se kterými tady pracuje. Když naložím novou pec, zapálím svíčku a všechnu svoji práci odevzdám. V tu chvíli mi už nepatří, je vlastně vložena do docela jiných rukou."

 

 

 

 

 

 

 

 

Magdalena čaruje. Bez křišťálové koule, bez karet. Čaruje z hlíny, a že jí to jde.

 

Autor: Ludmila Svozilová | pondělí 14.4.2014 7:30 | karma článku: 17,00 | přečteno: 495x
  • Další články autora

Ludmila Svozilová

Koridor

1.11.2019 v 11:45 | Karma: 22,97

Ludmila Svozilová

Možná přijede i PPL

7.1.2019 v 8:08 | Karma: 24,59

Ludmila Svozilová

Lucie se neholí

24.9.2018 v 8:00 | Karma: 26,26

Ludmila Svozilová

Jablečný čaj

23.7.2018 v 8:08 | Karma: 23,60