Blízká setkání třetího druhu

Jen vysvitne sluníčko, už se vám na zahradě producírujou vetřelci, pardon – vetřelkyně. Tak hrr na ně.

Která ty seš? Že tě neznám...

Kam tak spěcháš? Jen si malinko žvejknu. Tak dobře, trochu se proběhneme. Pohyb je zdravej a vytráví po něm.

Trhni si, kašpare!

... a neprskej na mě!

Neočumuj, když dámě kloužou packy. Neznáš základy slušnýho chování, deprivante?

Teda, není s tebou žádná sranda. Dyť se na mě koukni. Vypadám snad jako nějakej vrahoun?

Začíná to být nuda. Zívačka. Vysmahni, slintáku!

No jo, tak zase nic. Nádhera jedna. Prej dáma. Počkej, až tě tu načapu příště. Zejtra je taky den. Ach jo...

...........

I když si sedíš na stromě

pořád jsi jenom kočka

pěkně si pod ním ustelu

kdo počká, ten se dočká.

...........

Takže bacha, Míco.