- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Čtení totiž může být i výrazem přechodné nálady, stavu mysli a pocitového rozptýlení, může tedy být jistým vodítkem, jak a na co směřovat svůj úsudek, chci-li druhého poznat.
Tato vedra mě, pravda, příliš velkým nadšením nenaplňují, nebylo to ostatně nikdy, protože z člověka, resp. z některých lidí, se pod vlivem tropických teplot stává často nedobrý tvor. Tvor, který více než jindy podléhá náladám, afektům a dělá zkratky tam, kde by se slušelo – dokonce právě ve vztahu k vlastní osobě – být uvážlivým a trpělivým. Např. nedělat prudké pohyby, dopřát hlavě chládek a prostor pro rozvahu, nezpotit nejen tělo, ale i ducha a přitom neobtěžovat ty druhé a argumentovat, že se s tím musejí smířit, protože „léto si přeci každý musíme užít“. Dodávám – proč ne – ale ne zneužít! A jsme u míry věcí, možná spíše jevů a projevů těch věcí, nebo taky známého, údajně biblického „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ Jsem pro, ale míru v mnohem jednodušším pojetí – prostě, zkusme si nevadit a přitom být všímaví a nenechat se pořád ohlupovat. Nemusí to být jen v těchto tropických dnech, kdy to může platit dvojnásob. Např. když vedle nás – zatímco si užíváme – někdo kolabuje a někteří z nás se přeci jen odhodlají mu aspoň zavolat pomoc.
Příčinou zhoršeného dýchání, zrychleného tepu a pocení nemusí být nutně horko. Je proto na místě zatěžovat tělo i ducha v těchto parných dnech snad s ještě větší opatrností. Pokud už nelze jinak, je dobré mít v záloze ozkoušené způsoby eliminace následků – pitný režim, studený obklad, chladné místo, ale i někoho bližšího, s nímž vše proberete a on na sebe vezme část naší duševní či fyzické zátěže. V neposlední řadě i telefonický kontakt, kam se o pomoc dovoláte, pokud se stav nelepší a chce to prostě odborníka.
Často jsme příčinami těch nejnázornějších stavů my sami, přímo anebo nepřímo. A ne a ne se ani pro příště vyvarovat příčin či podobností.
Že ani čtení nemusí být jen projevem pouze pasivního přijímání reality a může vyvolat některé nedobré pocity, myšlenky, a konec konců opakovaně utvrdit, že ani v těch netropičtějších dnech nejsme chráněni, i když si myslíme, že pro opak děláme maximum, mě např. přesvědčilo přečtení si červencového (2015) čísla zpravodaje Krušnohor.
V prvé řadě mě opětovně donutil přemýšlet o významu spojení „kolektivní vina“ – odpovědnost za činy společenství nesou všichni jeho členové (dodávám, že „pro jistotu“), co je a co už není politika a kdo ji dělá, i když skálopevně utvrzuje ty druhé, že tomu tak není. Že politika a politikaření jdou často ruku v ruce a odlišit to, je možné jen s rizikem a na vlastní nebezpečí. Upozorňuji proto, že v žádném případě nemám v úmyslu pouštět se do úvah nad působností stavebního a bytového družstva Krušnohor, ale spíše zapřemýšlet o politice, kterou dělá část jeho představitelů, kteří se kdysi sdružili do Sdružení Mostečané Mostu a kteří ve svých Stanovách utvrzují své okolí a zejména nemalou část mosteckých obyvatel, že jsou „otevřeným, dobrovolným a nepolitickým společenstvím lidí, kterým život ve městě Most není lhostejný.“[1] Mohli bychom vést jistě rozsáhlé povídání o tom, co je a co snad už opravdu není politika, a možná by to zabralo ještě i několik stránek podobné úvahy.
Sdružení Mostečané Mostu (dále SMM) ale je „politickým společenstvím“, možná ne všech tolik zdůrazňovaných družstevníků, působících např. v rámci zmíněného stavebního a bytového družstva, jako např. bytoví vlastníci atd., ale minimálně nemalé části jeho organizačních a řídících struktur, které se takto již před více než dvěma volebními obdobími ke krokům vedoucím k jeho vzniku rozhodli. Využili, zda také zneužili – to ponechám individuální úvaze a zkušenosti každého z Vás – k tomu právě organizační struktury zmíněného stavebního a bytového družstva, protože za prvé – kvantitativně to působilo skoro velkolepě a kvalitativně šlo říkat, že jde přeci o dobro „nás všech“. Ono to označení „všech“ je vždy ještě větším rizikem a politicky často opakovaným nesmyslem, tedy, aspoň do doby prvních politických střetů a jejich důsledků.
V Mostě, jak ukázal léty vývoj – min. ten, od roku 2006 – tomu nebylo jinak. Politicky totiž v onom SMM na čelných pozicích – více nebo méně viditelných – působili a působí léty z jiných subjektů osvědčení „matadoři“ – např. paní H. Jeníčková (předlistopadová členka KSČ, po r. 1989 občanské struktury, kde nešlo nebýt, chtělo-li se být i dál, dále ODS[2] a dnes zřejmě poslední v řadě SMM), F. Ryba (předlistopadový člen KSČ, později vykazující jisté pokusy o návrat do „ne-reformovatelné“ KSČM, a dnes SMM), o politické pozice v komunálu se snažící L. Pitín za SMM, a můžeme jistě pokračovat. Přesto jsou zřejmě ve „svém“ duchu „nepolitičtí“ a budou o tom okolí přesvědčovat dál. No, pravda je, že taky hodně záleží na myšlenkových pochodech okolí, protože to někdy raději zavírá oči, než aby je otevřelo a vystavilo se některým rizikům…
V červencovém číslo zpravodaje Krušnohor „pobaví“ zejména to, jak se žehrá na stávající koalici Severočeši.cz – ANO – KSČM. Tedy ono se žehrá jen na některé její politické části – zejména Severočechy.cz se jmény J. Zelenky, V. Vozky a A. Dernerové. Ne, že by právě tito nebyli ještě donedávna v jedné politické řadě či vlně se SMM a autoritou nerozdělnou vnímali a opět vnímají to, co F. Ryba uvádí: „V současné době se začínají objevovat útoky iniciované místním zbohatlíkem Jiřím Zelenkou, který veřejně prohlásil, že ´´zničí Krušnohor´´. Buďte proto velmi obezřetní, protože Zelenka vždy vše dělá jenom proto, aby rychle zbohatl.“[3] Toto vyjádření má minimálně následující roviny:
Takže už víte, co čtu. A je to čtení, které mně nejenže potvrdilo, jak moc se toho v Mostě nezměnilo a že „blábol“ by mohl na základě některých skutečností klidně aspirovat na základní jednotku politického analfabetismu. Ale mohu se mýlit a „blábol“ posílí ve svém významu, protože do konce tohoto komunálního volebního období zbývají více než 3 roky.
[2] Subjekt – ODS, jemuž právě někteří ze SMM spílali a spílají spíše z jevových důvodů nejvíce, ač to byla část jejích zástupců, od něhož posléze člensky či vlivově přešli, aby si zachovali – jak jinak – právě svou podnikatelskou a politickou působnost. A kam (k ODS) v 90. letech 20. stol. přešly také místní komunistické nomenklatury, stejně jako se přidávali posléze ti další, aby po jiných pak rozlévali ony „kýble špíny“. Ale i to patří k jisté fázi vývoje politiky, v českých končinách s tím rozdílem, že pokaždé se ti „staronoví“ snaží vytvářet iluzi, že oni přeci s politikou pod tou nebo onou značkou nemají nic společného a jsou např. solitéry. No,…, nechme je nyní třeba vládě tropů – ta si nevybírá.
[3] Zpráva o plnění hlavních úkolů a cílů družstva. Krušnohor, červenec 2015, roč. XVIII. č. 7 (126), s. 10.
[4] Mj. na to F. Ryba ve výčtu svých zástupců jaksi pozapomíná, neboť v Lomu, kde také dotyčný pán bydlí, vládnou Severočeši.cz se subjektem zvaným Lomáci. Praktiky, které v tomto městě prosazují, jsou ryze v duchu vedení Severočeši.cz s poslancem Schwarzem na čele.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!