Upletený dezolátní bič české společnosti.

Dnešní demonstrace na odvolání docenta Ing. Ševčíka je pouze následkem společenského bumerangu. A ten bumerang hezky vrací úder oběma znesvářeným táborům. Posuďte sami.

V tomto článku je zbytečné rozebírat důvody k odstoupení docenta Ing. Ševčíka. Je to volený zástupce specifického okruhu voličů a tento si sám musí rozhodnout o budoucnosti jeho působení. Následek tohoto rozhodnutí se společnosti také vrátí jako předmětný bumerang. Ale k tomu se ještě vrátím.

Protest za odvolání voleného zástupce

Ať už se nám to líbí, nebo ne, demonstrující studenti použili naprosto stejnou dezolátní metodu jako organizátor sobotní demonstrace JUDr Jindřich Rajchl a před ním Vladislav Vrábel. Všechny demonstrace se budou lišit svým průběhem, nikoli svým účelem - požadavkem odvolání. A stejně tak budou podobné i petice za odvolání docenta Ševčíka a za demisi vlády pětikoalice.

Bohužel ani Rajchl s Vrábelem nebyli tvůrci metody protestu za odvolání. Inspirovali se milionem chvilek, který svůj smysl založil se jmenováním Marie Benešové ministryní spravedlnosti. A milion chvilek se zase inspiroval rokem 1989. Petice "Je suis Marie" pouze ilustruje, jak se legračně prohazují role obou znesvářených táborů. Jednou chce z ulice odvolávat první a bránit druhý, aby to po letech bylo opačně.

Shromažďovací právo je velice krásná věc. Akorát by nesměl existovat zákon akce a reakce. Nic se neděje bez příčiny a následky se projeví vždy. Po roce, pěti, deseti letech, ale s naprostou jistotou.

Bumerang

Jestliže existuje zjevná podobnost mezi demonstracemi, pak je ta podobnost zneužitelná na všechny demonstrace současné i budoucí. Posuďte sami.

Představte si hypotetickou situaci, že je docent Ševčík odvolán po nátlaku studentů. Jakou vodu na mlýn to nažene JUDr Jindřichu Rajchlovi, Vladislavu Vrábelovi a podobným lidem, kteří si teď i v budoucnu řeknou:

"Když jde po nátlaku odvolat Ševčík, proč by po nátlaku nešla odvolat vláda"?

Proto následek rozhodnutí studentů VŠE jednou pocítí celá společnost jako bumerang. Jestli teď, nebo za pár let je irelevantní. Doufám, že si to uvědomuje rektor Petr Dvořák, nebo ministr Vladimír Balaš.

A jak by v takové situaci dopadla příští vláda a po ní ta příští? Už by nerozhodovaly demokratické volby, ale ulice bez ohledu na fakt jestli ta ulice stojí na Letné, Václaváku, nebo před budovou VŠE.

Jestli si docent Ševčík zasluhuje odvolání, to je na posouzení senátu předmětné školy. Když senát rozhodne, společnost toto rozhodnutí musí respektovat. Totéž by ale mělo platit i v případě vlády. O jejím fungování, odvolání má rozhodnout sněmovna s prezidentem a hlavně volby.

Lehce se totiž může stát, že nebude ani demokracie, ani totalita, ale obyčejná anarchie. Ať se senát VŠE, či rektor rozhodne tak, či onak, následky pro společnost přijdou s jistotou jako bumerang.