Pomáhat a chránit policistu Vaice, nebo ne?

Soudní spor Šimona Vaice už asi zná každý čtenář IDnes a nemá cenu ho dál rozebírat. Co v souvislosti s osvobozením považuji za absurdní jsou kritiky a knížecí rady, které se vyrojily proti policistovi a policii.

Má se policejní zákrok řídit laickým veřejným míněním? Mají se všechny postupy přepsat tak, jak si přeje úzkostlivá veřejnost? Když vynechám, že v soutěži - většina vs menšina - veřejné mínění (moje domněnka) akceptuje výrok odvolacího soudu jako oprávněný, tak si nějak nedovedu představit opak. Tedy situaci, kdy se policajt - v řádu několika vteřin - bude bát zasáhnout, aby náhodou neskončil ve vězení. Takový směr policie si opravdu nepřeji.

Například takový policejní zásah ve Vojkovicích u Mělníka, nebo Kralupech nad Vltavou. V obou městech byli dopadeni údajní vrazi čerpadlářky z Nelahozevsi. Ve světle faktu, že jeden byl prokazatelně ozbrojený a schopný střílet bez varování, jak by asi probíhal soudní spor, kdyby došlo k jeho zranění při zásahu? Jak by probíhal zákrok, kdyby nebyl proveden v neobydlené, ale naopak v hustě obydlené oblasti? Kritizovali bychom policii, kdyby došlo ke zranění střelce?

Chápu i opačný extrém, tedy situaci, kdy se policajti chovají jako kovbojové. Spousta kritiků má dodnes rudo před očima z plzeňského policejního zásahu s pistolí v ruce proti řidiči, který si dovolil zablikat na jejich auto. Souhlasím, že tyto extrémy nemůžou být tolerovány, ale zároveň konstatuji, že tyto extrémy nemůžou ovlivnit práci policie jako takovou a veřejné mínění, která je s jejich prací denně konfrontována.

Zásah proti motorkáři byl soudem uznaný jako oprávněný a z videa je - kromě srážky - vidět, že předmětný motorkář měl dost času zareagovat, aniž by se zranil. Policista autem nezatarasil celý pruh, ale pravá strana silnice byla volná a okamžik zatarasení trval déle než dvě vteřiny, protože se policista ještě ujišťoval, že neohrozí třetí osobu. Fakt, že měl díky alkoholu motorkář zhoršené reflexy není chybou policisty, ale motorkáře. Kdyby v takovém stavu a se zhoršenými reflexy přejel díru na silnici a stočila se mu řídítka, byl by mrtvý, nebo v lepším případě ještě víc domlácený, než byl u soudu. Jak by jeho jízdu přežili ostatní účastníci provozu netřeba komentovat. V tomto případě neargumentuji nějakou pravděpodobností, ale statistikami nehod způsobených alkoholem v krvi.

Za takové situace dávat knížecí rady, ať policie nekouká na akční filmy je spíš trapná argumentační fraška. Místo toho kritici můžou přijít s návrhy jak násilně zastavit jakékoli jednostopé vozidlo tak, aby se jeho řidič nezranil a své teorie můžou podpořit i testovacími jízdami. Každý se může projet na motorce, nebo na kole z kopce a zkusit násilně zastavit. Všechny hodiny fyziky a Newtonových zákonů, které v mládí prochrápali, se jim v mžiku vrátí.

Nechat dostatečnou brzdnou dráhu pro řidiče, který se může z fleku otočit a jet zpátky, nebo ho pod vlivem alkoholu nechat dojet do cíle a následně sebrat je už taková pohádka, jejíž autoři by byli prvními mediálními řvouny, kdyby o zdraví a životě jejich blízkých rozhodla náhoda opilého řidiče v jejich neprospěch.

Tak už to ale bývá. Vždy se najde někdo, kdo by ten zásah provedl lépe a bezpečněji. Zaráží mě jen skutečnost, že takový jedinec nemyslí na bezpečí svých blízkých a nenastoupí do řad Policie České Republiky, aby jim mohl pomáhat a chránit je.