Když jsem stvořil tento blog,dost jsem se pohádal se svým kolegou.Samozřejmě vulgarismy nepadaly,ani jsme se neprali.Byla to prostě výměna názoru dvou oponentů.Tématem naší diskuze,bylo odkládání dětí do babyboxu.Případ slečny Tokarčíkové,Případ Richarda Lvího srdce atd....
Chválím pana Ludvíka Hesse.Shodl jsem se s kolegou,že je rozumné rozhodnutí mladých matek odložit radši své ratolesti do babyboxu.Zároveň konstatuju,že to bylo jediné rozumné rozhodnutí,které v životě udělaly.
Jak je vůbec možné porodit dítě v osmnácti,dvaceti,dvaadvaceti?Zkouším si představovat roli otce,kterému dospívá syn,nebo dcera,učí se na střední,bydlí u rodičů,práci nemá,chodí na diskotéky, nespoří,kupuje nové mobily s MP3.Tento model rodinné situace nemusí být pravidlem a rozhodně není univerzální,protože jiný model výchovy panuje na Moravě,v Západních Čechách,ve městě,na vesnici,v členských státech EU.
Ale zpátky ke konkrétní situaci. Jak bych se zachoval,kdyby mi můj syn(dcera),v den maturity,oznámil tu radostnou novinu,že "čeká děťátko".No,nejspíš,bych dal svému potomku facku,ať se probere z romantického filmu a vrátí zpátky do reality.Do nudného,omšelého klišé,ve kterém "normální" lidé musí chodit do práce,dřít,makat,vstávat ve čtyři,nebo i dřív,platit daně,sociální,zdravotní,přemýšlet co se bude vařit v úterý,co ve středu,co o veekendu,platit nájem,fond oprav,zřizovat hypotéku,abychom ulehčili trápení rodičům a mohli si pořídit vlastní bydlení atd,atd......
Můžu zkusit vymyslet jinou situaci.Posunu se jako imaginární otec o pár let kupředu a vidím jak můj dvaadvacetiletý syn,opět nespoří,dejme tomu bydlí v podnájmu,práci sice má,ale výplatu,která jen tak tak vystačí pro něj a jeho současnou přítelkyni,co touží po dítěti.Lidé odjakživa po něčem toužili,po baráku s bazénem,třiceti sporťácích.Mohu se jen domnívat,že například Leona Šenková,která mimochodem zpívá úžasně a má talent rovnající se Lucii Bílé,touží stát se Československou Superstar a v budoucnu třeba chce zpívat v pěkném Muzikálu vedle Pepy Vojtka z Kabátů.Romantické duše touží po králíčkovi, šťěňátku, koťátku, poníkovi.Dnes je svoboda myšlení a dokonce svoboda "toužení",tak proč by nemohli toužit po živém děťátku?
Pokud se vrátím k dvaadvacetiletému synovi a jeho přítelkyni a samozřejmě k radostné novině,že opět "čekají miminko".Jako rodič to neovlivním.Syn bydlí jinde a mají už prostě svůj život,ale rozhodně jejich sebestředně,egoistické,nezodpovědné jednání odsoudím a zkritizuju.Syna zkritizuju za to,že není schopný usměrnit svoji romantickou přítelkyni a hlavně že oba neumí hospodařit s penězi,eventuelně najít na pár měsíců brigádu.Pokud by nějaký oponent argumentoval "světovou krizí" tak tento model tu funguje několik let,zkuste to vyvrátit. Samozřejmě bych také zkritizoval i jeho přítelkyni,Když nemá rozum můj syn,tak by ho měla mít aspoň ona.Vhodný partner s OMEZENÝM PŘÍJMEM k založení rodiny,kterého ženy tolik vyhledávají, nechodí pravidelně po hospodách a diskotékách,nehraje pravidelně automaty,nefetuje.Pokud má peníze navíc koupí za to plenky,olej,dětský šampon,autosedačku,kočárek,postýlku,jídlo,zaplatí nájem,splátku za novou pračku.Rozhodně nekoupí nový mobil,počítač,hip hoperské oblečení,nebo nový vytuněný nárazník pro svého plechového miláčka.
I žena-budoucí matka-musí splňovat určitá kriteria.Kromě těch výše zmíněných by vhodná partnerka neutrácela za vínko,kafíčko,cigárka,přehnané návštěvy manikůr,pedikůr a různých dalších kůr,wellness,solárka,fitka,spinning atd....
!!!KDO NECHÁPE TUHLE JEDNODUCHOU VĚC,NENÍ PRO MĚ CITOVĚ VYZRÁLÝ NA RODIČOVSTVÍ!!!
Tím se dostávám k samotnému jádru tohoto tématu.Ke slovu,kvůli kterému jsem probděl noc.Slovu,kvůli kterému jsem se vlastně pohádal se svým kolegou.Slovu,kvůli kterému jsem založil tento blog.To slovo je "Způsobilost".
Copak si představím pod tímto výrazem?
Člověk,který je způsobilý vykonávat práci policisty,nebo učitele,protože splnil podmínky pro výkon tohoto povolání.
Člověk,který je způsobilý k řízení motorových vozidel.
Člověk,který je způsobilý zplodit dítě.
U prvních dvou příkladů se nezastavím,považuju to za normální věc.Policista-nositel střelné zbraně-nesmí být člověk,který má trestní minulost,nebo není bezúhonný morálně-tzn.nestýká se s pochybnými existencemi,nefetuje,nepohoršuje sebe,nebo své okolí a vůbec není v rozporu s dobrými mravy.Totéž platí na učitele.Řídit motorová vozidla také nesmí člověk,který nesplňuje věkovou hranici,není svéprávný nebo zdravotně nevyhovuje podmínkám pro získání řidičského oprávnění.
Nejdiskutabilnější je způsobilost zplodit dítě.Vzít si právo stvořit nový život,nebo jen přivést na svět dalšího daňového poplatníka a plátce sociálního a zdravotního pojištění.U dětí končících v igelitkách, babyboxech a dětských domovech toto beru s rezervou,protože to jsou ty pravé oběti naší společenské mentality "Co považujeme za normální věc" a námi vytvořené a tolerované svobody myšlení a toužení.U těchto chudáků je menší pravděpodobnost,že zažijí šťastné dětství a řádnou důslednou výchovu ,kterou jim "připravili" jejich nezodpovědní rodiče.Do téhle skupiny můžu zařadit i některé konkrétní chudáky osamnělých rodičů samoživitelů.Nikoho nejmenuju,kdo si to vztáhne na sebe,je to jeho problém.
Otázka pro vás vážené čtenářky a vážení čtenáři:
Má člověk,který vykazuje znaky citové nevyzrálosti,právo zplodit nový život,nehledě na to jestli si je vědom nejisté budoucnosti?
Jakou by jste si představovali minimální věkovou hranici,vhodnou pro rodičovství?
Byli by jste pro zavedení osnov v občanské nauce:zaopatření dítěte,plánování rodiny?
Doufám že tento článek povede k zamyšlení společnosti jako celku a nebude vnímán jako motiv k lynčování autora a přibití na kříž nelidskosti.Nedělám si iluze,že se společnost poučí,ale pokud by mi chodily vzkazy rozhořčených maminek a tatínků,rozhodně nebudu solidární.
