Ve světle nejistého burzovního vývoje na trhu s energiemi velmi opatrně. Ať už se nám to líbí nebo ne, elektrická energie je strategická surovina úplně stejně jako nerosty, ze kterých se vyrábí.
Proč podniky, které energii vyrábí, manipulují s ní a svěřují na burzu patří do okruhu státní krizové infrastruktury? Vláda si uvědomuje důležitost takových podniků. Uvědomuje si i důležitost předmětné suroviny?
Patří například do okruhu státních hmotných rezerv kromě ropy a ropných produktů i zemní plyn?
Existuje i okruh nehmotných rezerv jako je elektrická energie?
Současná situace kolem krachu společností spadajících pod Bohemia Energy a nápady současné vlády jsou pouhou reakcí na - pro mnohé - likvidační cenu za el. energie a plynu v poslední instanci (DPI). Tato cena však není stanovena DPI v jednotlivých regionech, ale státem prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Tedy stát by neměl úlevami DPH, zastropováním cen ERÚ, sociálními dávkami na el. energie a plyn reagovat na stanovenou cenu el. energie a plynu, ale předejít vůbec tomu, aby ERÚ vůbec takovou cenu stanovil.
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že výběr dodavatele - tedy i risk za výběr dodavatele - je na odběrateli. Není fér, aby zbytek republiky finančně sanoval dobrovolné rozhodnutí odběratele na výběr dodavatele. Ale je fér dodat, že stát prostřednictvím ERÚ mohl a měl stanovit podmínky minimální finanční kondice dodavatelů, kteří chtějí podnikat na území ČR a tuto kondici měl pravidelně kontrolovat. Tato podmínka je o to důležitější ve světle faktu, že el. energie a plyn je strategická surovina, stejně jako ropa, nebo voda a tudíž si stát nemůže dovolit svěřit správu těchto komodit takto diletantsky. Zvýšená byrokratická zátěž (pokud by audit na ERÚ vůbec zjistil, že jsou tam kontroloři přepracovaní) by byla pořád levnější varianta, než současná situace jak vykompenzovat finanční ztrátu 900 000 odběratelů. A proč ji kompenzovat? Ačkoli jsem prve psal, že zbytek republiky nenese odpovědnost za dobrovolné rozhodnutí za výběr dodavatele, tak stát - potažmo ERÚ, který se zaklíná nedostatkem kompetencí - nese zodpovědnost za stanovené podmínky podnikání s energiemi. Takže se nabízí otázka jestli jim ty kompetence vysvětlit, nebo ho zrušit jako přebytečný.
Elektrická energie se nakupuje každý měsíc ve slotech, tedy každý měsíc má dodavatel informace jestli je schopen v příštím měsíci podnikat. Tuto informaci má nejen dodavatel, ale i stát, protože ví, kdo v daný měsíc na burze nakoupil a za kolik. Proto mi přijde divné, že kontroloři z ERÚ - navzdory svému prohlášení o nedostatku kompetencí k očumování obchodní strategie dodavatelů - poslali befehl dodavatelům na očumování jejich obchodní strategie, kolik mají odběratelů (poptávka) a kolik nakoupili el. energie (uspokojení poptávky) a to do konce října.
https://www.eru.cz/-/eru-proveruje-dodavatele-energii-a-jejich-schopnost-dostat-zavazkum-vuci-spotrebitelum
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/dodavatele-energii-musi-dolozit-ze-zajisti-dodavky-pro-sve-zakazniky-rozhodl-urad-1384488
Proč až říjnu 2021, kdy už bylo z médií jasné, že jeden dodavatel končí? To ten burzovní výkyv a skokové zdražování emisních povolenek trvalo pouze 30 dní? Burzovní vývoj na trhu s energií jede celou dobu, co nám tu zdejší blogeři drbou Gretu až na kost. Jestliže v době realizace Green - Dealu dochází průběžně ke zdražování povolenky až na 60 EUR, nemuseli kontroloři ERÚ celou dobu lavírovat až do krachu Bohemia Energy. Tu předmětnou výzvu mohli žádat každý následující měsíc, jestliže se nakupuje po měsíčních slotech a burzovní trh je každý měsíc nejistý.
Zastírací manévr v podobě trestního oznámení na majitele BE a odstavení majetku BE by neměl zastírat hloupý úřednický alibismus a pokrytectví.
Tento článek je - jako jeden z mnoha - dalším generálováním po bitvě a proto si troufnu jako další tuctový generál přidat knížecí radu jak příště docílit, aby - v případě krachu dodavatele - nekrachovali odběratelé, závislí na dovozu energie a plynu a mohli dodávat filmařům sklo.
Myslím si, že na burzu by se nemělo dávat 100% v ČR vyrobené energie. Část by automaticky měla připadnout státu jako státní nehmotná rezerva. Jestli státu komunisticky připadnout, nebo má stát kapitalisticky nakoupit s předkupním právem a za dotovanou cenu, místo dotování FVE, nebo z příjmu z povolenek je už na jinou diskuzi.
Podstatné je, že by měl ERÚ k dispozici státní rezervu, ze které by odebírala poslední instance za cenou stanovenou ERÚ, ovšem s tím, že by už nemusela být likvidační.
Totéž by mělo platit u plynu. Jestliže nejsou v okruhu hmotných rezerv podzemní zásobníky plynu a je ho v Evropě nedostatek, pak je současná cena likvidační, ale předvídatelná.
Ovšem odběratel nikdy nemá a nebude mít technicky a legislativně možnost sledovat měsíční vývoj na burze, firemní náklady a finanční kondici svého dodavatele.
