Tak mi připadá současný spor, kde se rozhoduje kdo je větší lump. Na základě soudního spisu Cdo 4470/2015 musím konstatovat, že všichni. Takže kromě BD Svatopluk i ostatní věřitelé a hlavně konkurzní soud - zástupce státu.
Teď když - jako generálové po bitvě - veřejnost ví, že souhlas konkurzního správce je bez razítka soudu neplatný se sama nabízí otázka, proč tuto informaci tenkrát nevěděli ostatní věřitelé, konkurzní soud a vlastně všichni, kdo hází veškerou zodpovědnost na BD Svatopluk?
Neznalost zákona neomlouvá. Jako se dá tato otřepaná fráze použít proti Svatopluku, dá se stejným způsobem použít i proti ostatním. Byl snad Svatopluk věřitelský výbor? Kolik bylo členů s hlasovacím právem? Kolik bylo věřitelů s právem na informace z výsledků hlasování?
Každý normální občan ČR by měl vědět, že když je svědkem protiprávního - nezákonného jednání má zákonem danou ohlašovací povinnost. Pokud tuto povinnost neví, neznalost zákona neomlouvá.
Byla v případě dostavby domů splněna ohlašovací povinnost některého z dalších věřitelů? Horoměřice nejsou zase tak velké město, aby si nešlo nevšimnout, že někdo staví barák. Je v soudním spisu tato ohlašovací povinnost splněna? Takže buď v té době ostatní věřitelé také neznali zákony a věřili, že souhlas Karla Kudláčka je platný, nebo to věděli a mlčeli - kdo by také chtěl být v české kotlině bonzákem - a teď se všichni tváří ve stylu " My nic, my muzikanti - za všechno může Svatopluk!"
Mě by osobně zajímalo, kdyby vlivem nekvalitní dostavby svépomocí došlo k nevratnému poškození majetku o kterém rozhoduje konkurzní soud. Každý, kdo někdy čichnul ke stavařině asi chápe, co všechno se dá nekvalitně provést a jaké do přinese následky. Nedělám si falešné iluze, že se všichni členové BD Svatopluk narodili jako architekti a stavaři, ale vím co dokáže například s domem provést nekvalitně zapojená elektroinstalace. Kdo by byl viník? Jenom BD Svatopluk? Nebo někdo další?
Když zákony neznají ve Svatopluku, tak by je alespoň mohli znát zaměstnanci konkurzního soudu, co si platíme ze svých daní a udělat to, co v nedávné době udělal ústavní soud, když zarazil vystěhování. Vydat předběžné soudní opatření, kterému by se zabránilo pokračování nezákonného jednání - které už všichni jako generálové po bitvě víme - a ochránili tak majetek, ve kterém se v době dostavby nedalo potvrdit, ale ani vyloučit, že mohlo docházet k nekvalitním úpravám. Tuto situaci nezachrání kolaudace, kde se všechny pochyby rozptýlí, protože k poškození majetku mohlo dojít i během stavby svépomocí a v tomto případě lze hovořit pouze o štěstí, že k žádné škodě nedošlo. Toto štěstí není vizitkou profesionality konkurzního soudu, který dle spisu dává zákaz až v květnu 2000 - tedy několik měsíců po odvolání Karla Kudláčka (leden 2000), kde už museli mít jistotu, že tento konkrétní konkurzní správce prokazatelně porušil pracovní kázeň a udělal víc škody, než užitku a současný právní marast je jeho práce. Takže H - system je selhání české justice.
Z tohoto pohledu odůvodnění nejvyššího soudu je obyčejná alibistická fraška - jak už napovídá název článku. BD Svatopluk se neměl spoléhat na nějaký souhlas správce, ostatní věřitelé se ale neměli spoléhat na solidnost Věřitelského výboru, který byl právě kvůli nesolidnosti odvolán celý - nejen jeden člen a nakonec konkurzní soud se neměl spoléhat na údajnou profesionalitu Karla Kudláčka, kterého nechal ve funkci rok a po odvolání ještě několik měsíců přešlapoval, než konečně vydal zákaz dostavby jako předběžné opatření. Ve všech třech případech bylo spolehnutí na naprosto absurdní nespolehlivý lidský faktor a tedy následná zodpovědnost by měla být férově rozdělena - nejen na BD Svatopluk, což potvrdil i soudce Pavel Šámal, když konstatoval, že stát nesplnil svoji regulační úlohu.
Doufám, že ústavní soud už konečně zohlední nejen pochybnou aktivitu BD Svatopluk, ale také zohlední pochybnou pasivitu ostatních účastníků a konkurzního soudu.
