28000 Kč za půl hodiny práce na úřadě. Co je adekvátní poplatek?

Otázka do pranice. Je běžné - a nutno dodat logické - účtovat si za práci, která je nad rámec pracovní smlouvy. Akorát ten "rámec" žádný úředník dosud nevysvětlil. 

Když ten rámec nebyl laické veřejnosti dosud pořádně vysvětlen a určen vymezený prostor, kde má stejná laická veřejnost vnímat, kdy úředník ještě pracuje z daní a kdy se jedná o vícepráci, která se hradí individuálně?

Na Idnes vyšel článek, kde advokátka Jana Zwyrtek Hamplová podala žádost o poskytnutí veřejně dostupné informace a počtu zemřelých od roku 2010 do dneška. Důvody, proč advokátka oslovila jmenovitě ministerstvo vnitra, místo Českého statistického úřadu, můžou být různé od stranické příslušnosti po provokaci a asi by to bylo na jiný blog.

To, co mě zajímá, je zveřejněná cenová nabídka. Za vyřízení žádosti byla vyčíslena částka 28 900 Kč za 85 hodin práce, při sazbě 340 Kč na hodinu. Můžeme vtipkovat o přijatelném počtu úředníků na úřadech při takové náročnosti práce (85 hodin na práci, co má trvat minuty). Ovšem nebyl bych k úředníkům férový, kdybych je nacpal všechny do jednoho pytle. Za svůj život jsem navštívil spoustu úřadů, včetně soudu a musím konstatovat, že jsem potkal úředníky normální i blbé.

Co mě na celé věci zaráží je už fakt, že není jednotný sazebník na hodinu práce.

Takže například ministerstvo životního prostředí si od roku 2017 účtuje 260 Kč na hodinu.

https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/cenik_nakladu/$FILE/SOTPR-sazebnik_uhrad_cenik_2020-200304.pdf

Ministerstvo financí 370 Kč na hodinu.

https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/zadosti-o-informace-dle-zakona-106-1999/sazebnik

Jmenovitě ministerstvo vnitra si údajně účtuje 251 Kč.

https://www.mvcr.cz/clanek/jak-zadat-o-informace-453908.aspx

Nabízí se otázka podle jaké sazby ministerstva vnitra byla zaslána předmětná cenová nabídka? Kde se vzalo v článku 340 Kč?!!!

Celá ta nabízená částka, která se jen o pár tisíc blíží k hrubé měsíční mzdě za 3. čtvrtletí 2020, zanechává hořkou pachuť nota bene v době, kdy živnostníci s umělci řeší existenční problémy a odboroví bafuňáři je posílají na dělnickou rekvalifikaci. Jestlipak je budou následovat ti konkrétní úředníci, kteří potřebují jednu měsíční mzdu a 85 hodin na jednu otravnou žádost?

Proč zrovna tolik hodin? Nebo je to málo? Kdo to vypočítal a dle jaké metodiky? Je do ceny započítána "čistá práce", nebo i čekání žádosti ve frontě? Pokud je započítáno i čekání ve frontě, tak dle jakého zákona?

Chápu, že mezi tazateli a žadateli jsou provokatéři. Zatěžuje to celý systém a zvyšuje objem práce. Jenže to je opět chyba systému, který objem práce nevymezil a jasně a srozumitelně nestanovil hranici co patří ještě do "práce za naše daně" a co už je vícepráce.

Pokud někdy k té hranici dojde, úředníci, kteří vykonávají individuálně hrazené vícepráce, by měli mít na paměti, že kromě zákona o úřednících, se - v případě poskytnutí služby za úplatu - na ně vztahuje i zákon na ochranu spotřebitele, kde se při poskytnuté placené službě úředník stává poskytovatelem a občan - žadatel stává zákazníkem se všemi zákaznickými právy. Takže kromě práva na informace dle §109/ 1999 Sb. může občan po nabídnuté vypočtené ceně, také v souladu se zákonem 634/ 1992 Sb. žádat přesný harmonogram práce, aby přesně odpovídal těm 85 hodinám.

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-statistika-pocty-umrti-zadost-informace-ministerstvo-vnitra-pravnicka-udaje.A201218_586226_olomouc-zpravy_stk

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Michal Svoboda | pondělí 21.12.2020 12:57 | karma článku: 27,60 | přečteno: 1025x