Vánoce u chudáků

Četl jsem článek jak dětem vysvětlit, že toho Ježíšek moc nepřinese, jelikož jste byli celý rok poctiví a teď nemáte peníze. Padl na mě z toho smutek. A tak přináším návod, abyste nemuseli vysvětlovat a zvládli to jako páni.

Není se zač stydět. Může se to stát každému. Když někdo nemá na Vánoce peníze a chce svým blízkým dopřát pěkné svátky, může si vzít úvěr. Je jedno za jaký úrok. Prostě to vezmete, nakoupíte, děcka si pohrají a až je to přestane bavit, prostě si proto přijde exekutor. I exekutor je člověk. Dá se s ním na ledasčem domluvit. Třeba ať si pro to přijde v Santovském kostýmu a strká to do pytle. Vy pak můžete dětem říct, že nebyly hodné a tak si to zase odnese. Nebo že je to konkurenční boj mezi Ježíškem a Santou, že je to mimo vaše kompetence, prostě buďte kreativní a budete z obliga.

Pokud si nechcete brát úvěr a nechcete si připadat hloupě, můžete změnit víru. To jde kdykoliv. Včera křesťan, dnes radikální islamista, není to problém. A myslíte si, že takový islamista musí zdobit stromeček? Ten akorát na palmu, věší kila napalmu. Ale pokud vás nebaví řezat popelářům hlavy, můžete být odedneška třeba žid. A takový žid nikomu nic nedá. Je tak? Takže je to v pohodě. Za každé slovo o Ježíškovi můžete udělit kázeňský trest a večer zajít položit kámen před synagogu. A je to na jedničku. 

Nebo to můžete pojmout sportovně. Říct dětem, že to zkusíte s nimi. Prostě toho Ježíška otestujte. Stromeček upižláte v libovolném parku, pokud park s jehličnany nemáte, určitě máte na náměstí stromeček, tak se protrénujte ve šplhu a uřízněte si špičku. Už bude i nazdobená, takže o starost méně. Postavte si ji do obýváku a část úkolu splněna.

Další věc je cukroví. To máte několik možností. Buď to neřešit, stejně by se to nemělo jíst, pokud chcete vidět zlaté prasátko. Vysvětlete dětem, že prasátko uvidí jen ten, kdo vydrží nejíst až do Silvestra. To co se říká, že stačí hladovět jedno dopoledne, že to je fáma, kterou si vymysleli komunisti. Víte jak dlouho trvá, než člověk umře hlady? Já bych z toho strach neměl.

Ale pokud cukroví chcete, stačí obejít s krabičkou sousedy, říct jim, že zastupujete obecní porotu o nejlepší cukroví ve městě, že od každého druhu potřebujete minimálně pět kousků a že pokud vyhrají osobní automobil, nebo zahraniční dovolenou, budete je osobně informovat. Chce to být nápaditý. 

Co se kapra týče, dá se někde upytlačit. Ale ono prosedět věky u vody pro jednu rybu není zase tak ideální program. Člověk se nesmí nechat odradit a nebát se porozhlédnout po okolí. Já jsem třeba včera vyrazil shánět kapra, stačilo být venku pět minut, dojít mezi garáže a hned jsem objevil opuštěného jezevčíka. Jistě, preferoval bych rybu, ale ať jsem koukal jak jsem koukal, žádná tam nebyla. A člověk by měl s pokorou přijmout to co mu jde pod ruku. Navíc na pekáči to vypadá všechno skvěle. Hlavu a ocas strčíte do polévky a s takovým jezevčíkem máte alespoň jistotu, že nikomu nezůstane v krku kost.

A teď ty dárky. Existuje na to velmi elegantní finta, kterou už bohužel nestihnete. Ale pokud jste chudák letos, nemusí to být příští rok o moc lepší, tak se o ní zmíním. Každý má nějakou oblíbenou věc. Mobil, notebook, koťátko, léky na srdce... něco bez čeho nemůže být. A ta věc se může nenápadně ztratit. Třeba někdy uprostřed října. Bác a je pryč. Člověk je pak smutný, úplně nesvůj, ale smíří se. V tom je kouzlo lidské duše, to jak je tvárná. No a tu věc máte vy, pěkně schovanou. Před Vánocemi ji jen zabalíte do papíru a máte jistotu, že svým dárkem uděláte velikou radost. Vyplníte mezeru v tom, co člověk postrádá. A to je smyslem obdarování.

Na to ovšem nejste letos připravení, takže si musíme poradit jinak. A v tom je kouzlo testování Ježíška. Říkáme dětem, že existuje. Pokud se nás ptají zda na něj věříme, pokyvujeme hlavou. Jistě že věříme. A víra je silný nástroj, který je ovšem potřeba podpořit skutkem. Když někomu koupíme dárek, jdeme svým jednáním proti své víře. Je to jako plivat Ježíškovi do obličeje. A to letos neuděláme. Letos budeme čistí jako lilie a spolehneme se jen a pouze na svou víru. A uvidíme. Pokud existuje, bude pod stromečkem hromada dárků. A pokud neexistuje... tak musíte být ten nejvíc hysterický člověk v rodině. Musíte sebou praštit o zem a začít mlátit pěstmi a patami do podlahy dřív než děcka. Musíte zrudnout a řvát, aby uklidňovali oni vás, ne vy je. Chápeme?

Takže tak. Tohle je ten kouzelný návod, jak z toho vyjít s čistým štítem. Nemáte zač. A pokud si myslíte, že tady píšu hlouposti, že Vánoce nejsou ani tak o kaprovi, stromku a dárcích, že je mnohem důležitější, že jsou lidé spolu, jsou zdraví a mají se rádi bez ohledu na to kolik mají peněz... ano, máte pravdu, vy naivní blázni.

Happy feast of winter veil!