Návrh na omezení výuky - cesta do pekla?

Úspory a škrty se zřejmě nevyhnou ani Ministerstvu školství, které chystá úsporný balíček. Odnesou to školy, výjimečně nadaní žáci, výjimečně nenadaní žáci a v důsledku my všichni.

Jan Amos Komenský a Marie Terezie. Poslední dva lidé, kteří se rozhodli reformovat výuku. Tedy až doposud. Už Anaximénes z Milétu tvrdil: "Pokud to funguje, zbytečně do toho nerýpej." A tak, zatímco se na školních stěnách vystřídala tvář císaře pána, Adolfa Hitlera, Gustava Husáka i Václava Havla, obsah znalostí v hlavách žáků zůstává plus mínus stejný. Všichni si pamatujeme, jak nám paní učitelka představila australopitéka, kterého si nadále mnozí pletli se školníkem, někteří dokonce s ředitelem. Ale s tím je teď konec. Svízelná finanční situace posledních let přinutila vládu k tomu, aby se zbavila všeho, co lez do budoucna postrádat, například důchodců, cyklistů, včelařů a výuky.

"Moloch, který se za více než dvě stovky let nedokázal přizpůsobit trendům, jako jen feminismus, microdosing, nebo zábavná čínská špehovací aplikace Tik Tok, si nezaslouží žít, alespoň ne v podobě, v jaké ho známe," tvrdí člen Komise lingvisticky informačních technologií objektivně respektující individualitu společnosti (zkr. KLITORIS), která působí jako konzultant pro MŠ ČR.

Svým způsobem je to pravda. Rodinná výchova, která připravuje dívky do pozic budoucích manželek a matek, učí je na hříbku štrikovat starému fusky, levým prsem kojit čtvrté dítě a při tom okopávat pórek na školním pozemku, ze kterého si příští úterý uvaří se spolužáky výživnou polévku, postrádá v dnešní době význam.

"Možná ještě první třída, zbytek je absolutní nesmysl," tvrdí KLITORIS. "Jde o to, aby se dítě naučilo sedět tiše, rovně, močit až poté, co mu to někdo dovolí. Na zbytek stačí přistup k internetu, správní kamarádi a dostatek nezájmu ze strany rodiny."

Skoro by se mohlo zdát, že děti budou ochuzeny o veškeré užitečné znalosti, jako jsou například lineární rovnice se zlomky, sublimace vs. krystalizace, šplh o tyči, slepá mapa Azerbajdžánu, či zpěv písně Už se ten tálinskej rybník nahání. Pokud se ale hlouběji zamyslíme, uvědomíme si, že všechno, co opravdu potřebují znát se naučily už v mateřské škole a té se restrikce naštěstí nedotknou. A na zbytek je tady Instagram a již zmiňovaný Tik Tok.

Dítě v roce 23 potřebuje vědět, jak infantilně tančit, dělat skřeky, pít nezdravé nápoje s obsahem taurinu, kofeinu, kokainu, uranu a fosforu, pochybovat o svém pohlaví, tvářit se otráveně a nahrávat videa o tom, jak jejich život ve třinácti letech skončil na zlomené srdce. Ještě jsem neviděl challenge, kde by ti malí neandrtálci soutěžili kdo dřív zvláčí pole, nebo vypočítá obsah elipsy. 

A vlastně... je to k něčemu potřeba? Dřív dětem mohl úkol do školy napsat rodič, dnes už ani domácí dílna nefunguje, stačí to zadat chatbotovi, čtenářský deník, referát do fyziky, nic není problém. A když to zvládne AI dnes, zvládne to tisíckrát lépe za dvacet let. Tak proč se zbytečně mořit učením, když místo toho můžeš virtuálně, abstraktně žít?