Co mají všichni proti kouření? Občas mi připadá, že se tady po vzoru "honu na čarodějnice", pořádá nějaký tajný hon na kuřáky. Článek co článek opakuje to samé, tu řadu negativních dopadů kouření na naše životy. Ekonomické, zdravotní atd. Přijde mi až děsivé, že žádný z těch článků nepřinesl pozitivum, které by kouření mělo a to se mi zdá divné. Protože nic na světě není jenom špatné. A tak musím, chca nechca, vidět kouření jako malého, ušmudlaného sirotka z Dickensova románu a navzdory všemu se ho zastat.
Jasně, souhlasím s tím, že to nebude nějak extra zdravé, co si budeme vykládat. Vdechovat kouř, který obsahuje spoustu svinstva nebude stejné, jako orálně uspokojovat růžového jednorožce z dětské animované pohádky. První co nás všechny napadne (ve formě myšlenky:) je rakovina. Souhlasím s tím, že si lze z tabáku umotat nějaký pěkný nádor, ale když si vzpomenu na lidi ze svého okolí, co umřeli na rakovinu, z první trojice v mé paměti, byl kuřák pouze jeden. Byl to můj děda, prokouřil v děsivém tempu většinu života a zemřel po sedmdesátce. Zbylí dva zemřeli aniž se dožili šedesátky, jeden ani čtyřicítky. Rakovina plic, jater, znáte to, žádná hitparáda. A nekouřili, ani extra nepili. Na rakovinu umírají děti, které cigaretu v životě neviděli. Většina psů a koček, co jsem měl, zemřela na rakovinu a to kouřili jen výjimečně. Tak víte kam mi můžete s rakovinou (myšleno obrazně).
Když jste kuřák, je pravděpodobné, že zemřete na něco, co souvisí s kouřením. Když jste nekuřák, umřete na to samé, ale už nemůžete do té samé zavádějící statistiky. Pravda je, že umřete tak jako tak. Každý umře a žádná smrt není hezká, pokud si ji hezkou neuděláte. No ale myslím si, že za lano, co k nám táhne nápis "konec", tahá více věcí, než jen cigarety. A některé tahají možná ještě intenzivněji.
Třeba taková strava. Zkuste si vzpomenout, kdy jste naposledy jedli kvalitní potravinu. Potravinu, která byla čistá a obsahovala pouze to co měla. Dá se na to vzpomenout právě proto, že je to spíše výjimečná událost, vyžadující vaši plnou koncentraci, váš čas, abyste tu potravinu našli a pak taky nemalé peníze, protože taková potravina není zadarmo. Nemyslím tím teď to, že na to vitana napíše, že je to v pohodě, nebo na to natisknou "bio". Pokud to leží v tescu v regálu, už je něco špatně. Mluvím tady o jablku ze stromu. O rybě, která se vám ještě mrská pod nožem, když ji filetujete. O sýru, který se zkazí, pokud jej ihned nesníte. Víte co tím myslím.
Proč nepíšou na krabičkách s vlašákem, jogurtem, salámem... že jeho konzumace způsobuje rakovinu. Proč marmeláda obsahuje jen 15% ovoce? Víc než o to, co si tahám do plic bych se staral o to, co si tahám do trávícího traktu.
No ale, když už se tady strašíme, myslím si, že nejhorší věcí je psychická nepohoda. Vycházím z předpokladu, že tělo a duše jedno jest. A dnešní doba není z nejjednodušších. Jde především o to, že jsme odtržení od základních hodnot a ctností, na kterých záviselo přežití všech těch generací, které tady byly před námi. Dnes jsme nuceni běžet nějaký tajný závod za mamonem, který nám (z pohledu sebehodnocení) udává nějakou domnělou hodnotu. Lidské slovo přestává ztrácet na významu a když se snažíme udržet krok, je to za tu cenu, že jsme neustále vystaveni tlaku.
Počítá se nám produkce. Kolik pneumatik jsme navalili, kolik čísel obvolali, kolik peněz vydělali. Je to děsná zodpovědnost, protože v případě neúspěchu budeme negativně hodnoceni, budeme všemožně sankcionováni, vytlačeni ze společnosti. A tak musíme utíkat, jsme zpocení, složenky nepočkají. Srdce nám tluče strachem. Do toho dnešní uvolněné mravy. Rodina není to co bývala. I kamarádství se dá vyjádřit v číslech. Prostě velký tlak, bolest v žaludku, žádná chuť, roztříštěný spánek, deprese, léky, osamocení, smrt.
A právě tady si myslím, že jsem schopen objevit pozitivum kouření. Kuřák má něco, co jde mimo tohle všechno. Něco, co mu dá ten komfort, že se zastaví a opře se o zábradlí. Co vyruší všechno to komplikované a rychlé a nahradí to dlouhým pohledem na oblohu, kde se prohánějí ptáci. Na děti, jak si hrají na hřišti. Na strom, který začíná pučet. Navíc nikotin stimuluje mozek. Stres ztrácí svou naléhavost. Jistě, je tam stále, ale už netlačí tak intenzivně.
Kuřák bývá sám se sebou, se svou myšlenkou. Je tudíž kreativnější. Vytváří si klid uprostřed vřavy. V případě kuřáren navazují kuřáci sociální vazby mnohem lépe a efektivněji, než nekuřáci, takže i z tohoto hlediska je to přínosné.
A co se financí týče a těch nechutných pokřiků, že léčení kuřáků stojí spousty státních peněz. Inu, kdyby nekuřáci odváděli peníze státu s takovou pravidelností a denodenní poctivostí, jako to dělají kuřáci s každou krabičkou cigaret, mohli by všichni politici létat do práce vlastním vrtulníkem.
