Drobty z Číny aneb jak pobyt v Číně mění perspektivy

Co ještě zaujme člověka v Číně? O čínských rychlovlacích, mapách i Konfuciovi. O rychlosti, z níž se tají dech. A o každodenním životě. Zbylé postřehy ze zahraniční cesty, slovem i obrazem.

Člověk si myslí, jaké má štěstí, že žije v Evropě. Je zde vyspělá civilizace a celý svět se kolem této civilizace tak trochu točí. Jenže pak přijede do Číny a všechno je jinak. 

Zkusíte si tipnout rychlost čínského rychlovlaku? Zatím, co budete přemýšlet, povíme si něco o čínském nádraží. To je trochu jak nedobytná pevnost. Mimo centrum, dobře zabezpečené. Prohlídka s rentgenem jako na letišti při vstupu do haly, před nástupištěm další barikáda. Člověk přemýšlí, zda se jedná o ochranu nebo o dozor. Rychlovlak - z nejlepších, co člověk kdy viděl. Z Ťi-nanu je to do Čchü-fu, Konfuciova rodiště, zhruba 130 km. Byli jsme tam cobydup. Rychlost, která se samozřejmě ukazovala ve vagónu po celou dobu jízdy, byla závratná. 305 km/hod. To jsem si kdysi ve Francii myslela, že když jezdím TGV, tak je to to nejlepší, co mě může potkat. Jeho průměrná rychlost tehdy byla 200 km/hod. Maximální rychlost rychlovlaku z Ťi-nanu do Čchü-fu je 350 km/hod.

Pojďme k učenému a moudrému Konfuciovi (6./5. st. př. n. l.). Čím je pro Evropany Bůh, tím je Konfucius pro Číňany, pravil mladý Číňan, s nímž jsem se v Ťi-nanu bavila. Není to špatná volba. Do Konfuciova rodiště v Čchü-fu se zvláště před začátkem školního roku sjíždí mladí lidé, aby si vymodlili jeho přízeň. Umí zařídit, aby se vám ve škole dařilo, abyste uspěli u zkoušek, dostali se na vytouženou univerzitu a kdoví co ještě. Kde že jsou časy kulturní revoluce či ateistického komunismu! Taky jsem připojila svou červenou destičku k desítkám dalších - stačí napsat vaše jméno, bylo mi řečeno. A že těch destiček tam už bylo. Asi se do Čchü-fu před začátkem školy sjíždí celá Čína! A když byste náhodou u zkoušky neuspěli, budete mít aspoň radost - červená je totiž známkou štěstí a radosti.

Na Konfuciovu počest se v Konfuciově chrámu odehrávají barvité ceremonie. Za zvuků čínské hudby a všichni v červeném. Je to asi největší atrakce v celém chrámovém komplexu, který je ale i sám o sobě hodně zajímavý. 

Můžete se spojenými nádvořími, branami a chrámy procházet a procházet...

... až natrefíme na posledního čínského císaře. 

Jak říkám, kulturní revoluce jako by nebyla. Nedaleký palác, kde Konfucius sídlil, byl opět střežen rentgeny. Ještě že hřbitov, kde se nachází Konfuciův hrob, byl volně přístupný. Doporučuji využít služeb rikšistů. Už ale nešlapou vlastními silami, kde že jsou ty časy, rikši jsou na motor.

Mladý Číňan pravil, že protože jsou on i jeho vyvolená vysokoškoláky, mohou si dovolit dvě děti. To bylo ještě před tím, než omezení porodnosti v Číně padlo. Stejně to ale lidi nedodržovali, říkal. Proto se tak těžko odhaduje počet obyvatel ve městech. On byl ale ochoten vyhovět své zemi, která mu zajišťuje celkem slušný život. Komunistou nebyl, ale liboval si, jak je u nich levné bydlení a levná doprava. Začal vydělávat v mezinárodní IT firmě - kam se hrabou výdělky u nás. Mimo jiné - trochu se smál mému mobilu. Prý že takový měl před x lety.

Když půjdete nakupovat, doporučuji kromě super mobilů i mapy. Pro děti třeba mapu ve formě puzzle. I tak je to hodně poučné. A každé malé dítě v Číně to ví. Že středem světa není Evropa, ani Amerika. Ty jsou úplně zanedbatelné, kdesi v rožku se krčící. Středem světa je Čína. Z mapy je to úplně jasné, kdo by se čemu divil. 

A pak, která země je vyspělejší. Někdy je dobré podívat se na mapy, co se prodávají v Číně.

Fotografie byly pořízeny autorkou článku.