V jednom kratičkém vhledu jsem vstoupila na planetu lásky. Viděla jsem, jak se lidé procházejí širokými třídami a náměstími. Když jsem se zeptala, co to je za město a proč jsem tady, měla jsem právo prožít, kým jsou,
a tedy co cítí. A prožila jsem na méně než desetinu sekundy stav jejich kolektivního vědomí.
Z tohoto vhledu jsem vylítla tak rychle jen proto, že pocit, který jsem vnímala, jsem nemohla vydržet. Byl to vjem lásky. Byl tak silný, že nebylo možné ho déle vnímat než jen po zlomeček sekundy. Pochopila jsem, že ten pocit ve mně znamená prožitek lásky.
'Vyspělé společnosti mají zcela odlišný pohled na věci a dělají všechno z perspektivy duše. Takže politika se nedělá jako tady na zemi. Jejich rozhodnutí jsou založena na kontaktu s duší a tedy pohledem vyšší perspektivy. Proto nepotřebují velkou infrastrukturu na podporu rozhodování. Rozhodují se lehce. Každý cítí, zná a chápe pravdu a účel. A proto každý provede tu část záměru, se kterou se ztotožňuje. Takže nemají takové politické postupy jako my '. . .řekl Cobra.
Jak chápe svět člověk s vyšším poznáním, tedy otevřeným vědomím ?
- co jsem ? : existencí, tedy stavem bytí
- čím jsem ? : jedním ze 7 miliard inteligentních a tvořivých vědomí na této planetě, které vnímá svět individuálně, (ačkoliv je současně také součástí kolektivního vědomí planety, protože ve mně je vše, co existuje), tedy všechny zkušenosti veškerých mých předků, které po věky svým životem toto pole vědomí vytvářeli přede mnou (ačkoliv čas neexistuje, protože vše se odehrává v tomto okamžiku) a jen naše fyzické uspořádání nás nutí vnímat čas lineárně.
- kdo jsem ? : tvůrcem všeho, co prožívám
- odkud si všechno uvědomuji, odkud to pozoruji ? - není takové místo, protože pozorovatel a pozorovaný jsou jedním. Mohu říci, že ze svého středu. Já jsem jediný střed, který existuje. Vědomí je nelokální. Nelokalita znamená, že neexistuje prostor. Vše je ve skutečnosti spojeno v jednom jediném bodě, jenž je ničím. Je jediným inteligentním a tvořivým vědomím, kde se vše odehrává v jediném okamžiku,
v čem se to odehrává ? : vše je tedy ve mně
intenzivní prožitek a poznání : 'já jsem vším' a současně 'všechno ve mně', a také 'já jsem všechno, co je'.
Svým záměrem si tvoříme svůj svět.
Sněním tvoříme svůj sen, svoji vizi, vědomí sní svůj osobní sen v individuálním těle, tak se v našem světě jeví projevené a poznané (uvědoměné) vědomí.
Neexistuje oddělenost.
Interpretací smyslů vnímáme tento sen jako hmotu, čas a prostor.
To jsou moje odpovědi na otázky, jež si měl zodpovědět pan M. Vojáček svým prožitkem ve tmě. Byly mu položeny prostřednictvím jeho vymístěného vědomí z pole praktikujícího mystika, dnes již nežijícího EduardaTomáška. Naše poznání absolutna, tedy jednoty, je téměř totožné. Můžete se sami přesvědčit v tomto videu : 'Můj pobyt ve tmě' - https://www.youtube.com/watch?v=cfjb_TffNYE&feature=share
(Silně nedoporučuji jít do tmy nepřipraven, protože by to končilo Vaším psychotickým stavem - tedy pobytem na psychiatrii. I dlouhodobým pobytem. Násilné vstoupení do stavu vědomí zcela naruší integritu osobnosti, kterou jsme. Beztrestně může své vědomí poznat jen světec, či mudrc.)
Jeden příklad za všechny. Cituji pana Mirka Vojáčka z jeho pobytu ve tmě :
' 4. den :
Objevují se světla. Strop svítí, stěna je osvětlená. Na srdci, v krku a mezi očima září světlo.
Podivné světy se promítají na stěnu přede mnou.
Vědomí generuje 3D krajinu, kterou vnímám jako svoji realitu. Jako realitu svého života. '
