Když se člověk stane vědomým, žije svůj život uvědoměle a jinak jednoduše nemůže, protože ví, že tolerováním jím poznaného zla, onemocní nejen jeho osobnost, ale zůstane nemocná celá společnost. A tak se bude s tímto zlem setkávat znovu a znovu, nehledě na další spoluobčany, kteří budou po něm prožívat totéž. Tedy z lásky k nim a sobě a z lásky k celé společnosti, popíšu Vám nyní, jak jsem si včera odpoledne nedokázala založit svůj účet u Reifeissen bank.
Moje současná banka, Česká spořitelna, prý nenabízí služby, které jsem žádala osobním rozhovorem s jejich zaměstnankyní, na její pobočce. ( Dolary přicházející na Váš účet zde nezůstanou dolary, ale převádějí se na české koruny, abyste později, budete-li jimi potřebovat zaplatit v zahraničí, museli platit měnový kurs. A to vlastně dvakrát. Jednou, když na Váš účet přicházejí a po druhé, když jimi potřebujete v zahraničí zaplatit.)
Chcete-li si založit běžný účet u Reifeissen bank, nabídnou Vám dnes jedinou možnost. Je jí balíček služeb, kde si musíte současně založit spořící účet (daní se dle zákona 15 %), dozvíte se, že jste si zakoupili úrazové pojištění a další překvapivé věci.
Namítnete- li, že si nepřejete spořící účet a už vůbec nechcete mít ve smlouvě, kterou odsouhlasujete, slova jako je ' úraz ', Vám slušně vysvětlí, že je to již v ceně balíčku a jinou smlouvu s Vámi uzavřít nemohou. Vaše slova , že budete-li se chtít pojistit proti úrazu, sjednáte si je s pojišťovnou sami, ponechávají bez odezvy.
O podrobnostech takto sjednaného pojištění však nevědí nic konkrétního a nebylo specifikováno ani ve smlouvě.
To už jsem se přestala cítit dobře, ale přesto jsem bankovní úřednici podala svůj občanský průkaz.
Asi po 20 minutách se mě zeptala, zda jsem vdaná či svobodná a když jsem se jí zeptala, jak tato informace souvisí se založením mého účtu, odpověděla, že je to obvyklá informace, kterou po klientech žádají. Dozvěděla jsem se současně, že jestli mi to vadí, že napíše, že jsem svobodná. To jsem odmítla a jak jsem zjistila po přečtení smlouvy, oporu v zákoně zase neměli, jen jakési zvykové právo, které je občany tolerováno.
Po 47 minutách jejího bušení do počítače (přesně) a konzultování nejasností s vedoucí pracovnicí, mi podala dva listy A4 této smlouvy k podepsání.
Byla zcela užaslá, když jsem ji začala číst a řekla mi, že není třeba, že mi vše již vysvětlila během vyplňování a že mi tedy všechno znovu zopakuje.
To jsem odmítla a trvala jsem na tom, že si ji přečtu. Úšklebek profesionálky byl zcela nečekaným přispěním k ' hladkému ' průběhu akce. Mezi tím si vzala si můj občanský průkaz a ofotila si jej, se slovy s dovolením. Na moji reakci, že jsem se s tím dosud v žádné bance nesetkala a ať mi ukáže, jakou oporu má v zákoně, připustila, že žádnou, ale že je to u nich běžným zvykem. Kopii OP jsem jí tedy z ruky vzala a zmačkala ji.
Ve smlouvě bylo uvedeno špatně moje přijímení a zelo tam prázdné políčko v kolonce titul. Když věc napravila a dala mi do ruky novou smlouvu, četla jsem dále a bylo tu uvedeno, že jsem se podrobně a předem seznámila s obchodními a cenovými podmínkami všech služeb, které spolu s tímto účtem souvisejí.
Řekla jsem, že tyto podrobnosti neznám a že se vrátím k uzavření této smlouvy později, až se s nimi seznámím. Ukázala na desky, na které jsem neviděla a řekla, že do nich spolu s budoucí smlouvou tyto informace přikládají.
Opáčila jsem, že to není totéž a že to nepodepíšu. Řekla mi nebojte se, před Vámi stejnou smlouvu uzavřeli stovky našich klientů a vše je v souladu s právním řádem České republiky. V duchu jsem si pomyslela, že toho se právě obávám a nahlas jsem řekla, že je vytvářeli jejich právnici a nikoliv moji. To už k nám přistoupila její ' zkušenější ' kolegyně a řekla, že se s nimi předem seznámit nemohu a že jestli se mi to nelíbí, že se mohu obrátit na jinou banku.
Zvedla jsem se od stolu a řekla jsem, že mi bohužel nic jiného nezbývá, protože jsou z jakéhosi jen jim známého důvodu, papežštější, než sám papež a jak celou věc chápu, porušují dohody smlouvy.
Chtěla bych Vám přátelé ukázat na tomto jednoduchém příkladě, že jednáme-li v rozporu s naším cítěním a myšlením, cosi v nás (možná vnitřní svědomí) si nás přestane vážit a my pak sebou na nevědomé úrovni pohrdáme a pohrdáme také ostatními lidmi, protože se domníváme, že i oni jednají v rozporu se svým pravým já. Prožitek stresu (možná i nevědomý) nás pak oslabuje na všech rovinách našeho života.
