Dnes jsem publikovala na odkazu www.bezvydavatele.cz svůj nový e-book s názvem " Pět fenoménů dneška " v oddílu Literatura faktu. Chcete-li na tuto knihu napsat svůj názor, můžete použít diskuzi a ostatním ji doporučit, nebo ji také odmítnout. Vždyť fenomén je fenomén. A o fenoménech se hovoří !
Pět fenoménů dnešní doby.
Fenomén 1 - 5 se v pěti kapitolách postupně zabývá těmito tématy:
(Tyto jevy byly postupně zkoumány a ověřeny výzkumnými pracovišti.)
1. Fenomén Holografického vesmíru.
2. Fenomén sté opice.
3. Fenomén kolektivní mysli lidstva
4. Fenomén evoluce vědomí
5. Fenomén zákona přitažlivosti.
Fenomén (z řec. fainomenon od fainein, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
V empirických vědách je to obecné označení pro pozorovaný jev (věc, událost, proces a pod.)
Ve filosofii znamená čistý jev, „to, co se samo ukazuje, a tak, jak se samo ukazuje“, bez jakýchkoli dalších předpokladů.
Uvádím jen krátkou ukázku z 1. kapitoly:
Kapitola č. 1 - Fenomén č. 1
Fenomén Holografického vesmíru.
Vědci hovoří o Holografickém vesmíru. Aspektův objev : "Vesmír je pouhý hologram", řekl tento fyzik, Alain Aspect, už v roce 1982.
David Bohm z Londýnské univerzity:"Oddělenost jednotlivých částic je naše iluze, protože jsme schopni vnímat jen část naší reality“.
„Částice jsou součástí jednoty, tím jsou vlastně propojeny“.
„A to znamená, že naše částice mozku jsou spojeny např. s každým lososem, který plave, každým srdcem, které bije a také každou hvězdou, která září na nebi."
Tím potvrzuje Aspektův objev.
Abychom si dokázali představit, co má na mysli, Bohm poskytuje následující ilustraci:
Představme si akvárium obsahující rybu, přičemž nejsme schopni vidět akvárium přímo a naše vědění o tom, co se v něm děje, přichází jen ze dvou televizních kamer. Jedna je namířena na předek a druhá, ze strany. Jak se díváme na dva televizní monitory, možná budeme předpokládat, že ryby na každé z obrazovek jsou oddělené entity. Koneckonců, protože kamery jsou nastaveny v různých úhlech, každý obraz bude lehce rozdílný. Ale jak budeme pokračovat v pozorování těchto dvou ryb, posléze si uvědomíme, že je zde jistý vztah mezi nimi. (Když se jedna pootočí, další také udělá lehce rozdílnou, ale odpovídající otočku; když jedna směřuje dopředu, druhá vždy směřuje ke straně). Jestliže zůstaneme nevědomí o skutečné situaci, možná dokonce dojdeme k závěru, že jedna ryba musí okamžitě komunikovat s druhou, ale tak to samozřejmě není. Toto, co říká Bohm, je přesně to, co se děje mezi subatomárními částicemi v Aspectově experimentu. Je to dimenze za naší vlastní, která je analogická akváriu.
Karl Pribram –vědec – neurolog: „Celek mozku je v každé jeho části. Mozek přijímá a vysílá energii vesmírného vědomí.“
Podává tak další důkaz holografické podstaty naší reality. A mnozí neurofyziologové jej v tomto názoru podporují.
Vědec Hugo Zucarelli zjistil, že stejný princip platí ve světě akustických jevů.
Lékař Grof studoval v 60. letech ve vědecké laboratoři „transpersonální psychologii člověka“. A řekl: „Mozek neprodukuje myšlení. Je to vědomí, které vytváří zdání mozku! Tato energie, oživená našimi pocity (emocemi) vytváří elektromagnetické pole (gravitační), a to pak do naší reality přitahuje jen to, čemu bytost doopravdy věří!“
Toto paradigma má a mělo vliv na myšlení mnoha vědců.
Aspektův objev tedy znamená nový pohled na naši realitu.
