Díky za hezký článek na docela důležité téma. Svůj osud, život a zdraví máme ve svých rukou mnohem více, než si předchozí generace dokázaly představit.

    Karma ....

Ano, pane Jane, to je přesně to, co jsem chtěla říci. Zatím jako jediný jste pochopil.

paní Švajcarová

máte to trochu hodně pomotané.

Epigenetický kód je známý již dlouhou dobu, je umístěn na genech a ovlivňuje jejich expresi.

Jeho  působení je asi takovéto :

Pampeliška má rovné listy vzhůru ve vějíři. Když ji pošlapete, nebo pravidelně sečete, listy přestanou růst vzhůru a vytvoří přízemní růžici, jsou přitisklé k zemi. Při šešlapávání nebo sečení epigenetický kód zaregistruje nepříznivé podmínky, vypne geny odpovědné za růst listů vzhůru a zapne geny způsobující přízemní růžici. Tato změna není dědičná, příští rok roste pampeliška normálně vzhůru.

Darwinova teorie tento proces vykládala jako náhodnou mutaci, což je samozřejmě nesmysl, protože u nespočitatelných  sešlapávaných jedinců pampelišky dochází ke stejnému výsledku,  při funkci náhodných mutací by toho nikdy nemohlo být dosaženo. Epigenetika podstatným způsobem změní náhled na evoluci, s tím, že označí darwinismus a neodarwinismus jako nepravdivé a zavádějící teorie, přinejlepším  pouze za pomocné procesy. Souboj mezi darwinismem a epigenetikou v současné době již není vědecký, ale politický, kdy se etablované darwinistické katedry a ústavy  drží svého postavení pouze silou.

Souhlasím s Vámi, a dokonce se mi Váš příspěvek líbí, ačkoli jsem stavební inženýr. Nejsem ani neurolog, ani genetik. Já jen uvádím, co je napsáno v článku pana Deepaka Chopry. A tam je řečeno, že tyto změny, kterých jsme v průběhu svého života svým poznáním dosáhli, jsou dědičné.

A to zjištění je samozřejmě převratné. 

Když se podívám na dnešní děti a na sebe ve svém dětství, jak jsem tenkrát přemýšlela a jak a o čem jsem mluvila, také jakým způsobem jsem řešila vše, co bylo k řešení (a poznala jsem bezpochyby i zájmy, postoje a sny svých tehdejších vrstevníků) a srovnám vedle sebe tyto dvě hodnoty, docházím k názoru, že srovnávám nesrovnatelné. Mně se zdá být vývoj lidstva skokový. Vědecká zjištění mě vždy fascinují, ať už se týkají jakéhokoliv oboru.

Jen pro srovnání; pan Deepak Chopra má na svém facebooku téměř milion přátel. To už můžeme říkat, že je veřejně známou osobností. To uvádím jen pro ty z vás, kteří se mě ptali prostřednictvím poštovního serveru.

Pokud lze meditací změnit genetickou informaci, lze tedy změnit třeba barvu očí nebo pokožky?

Také správná otázka. Je poměrně složité na ni odpovědět. Pan Deepak o takové zkušenosti nemluví, přestože jej navštěvuje ročně mnoho desítek tisíc lidí a někteří, třebaže je jejich život v naprostém pořádku navštěvují jeho kurzy pravidelně, protože se radují z takového společenství. Člověk, který nežije ve stresu, cítí vděčnost a neobává se ji projevit. Ví zároveň, že nikomu nic nedluží.A že jeho štěstí a zdraví je současně i jeho darem společnosti. Pan Deepak Chopra je altruistou protože vše, co dělá, dělá vlastně jen pro sebe. On vidí a v článku uvádí, že k němu přijde člověk nešťastný nebo dokonce zoufalý a před jeho očima se zázračně promění. Změní se nejen jeho pocity, ale také jeho činy. Stejné to bylo se mnou. Uvádí, že těla těchto jeho hostů zpružní, jako by šla proti toku času. Protože je tento jev bez výjimek se opakující, považuje jej pan Chopra za zákonitý. Třebaže nevíme proč, děje se to po staletí. A co se vlastně změnilo ? Jen pocity a myšlenky člověka. A tím se vlastně změnilo všechno. Já sama výsledky této meditace denně prožívám.

naše chování, nebo naše myšlení?

To je správná otázka. Nejen že se velmi výrazně k lepšímu na všech úrovních mého života začala již od prvního dne meditace projevovat, A také slova která provázela tuto asi 7 -  15 minutovou meditací byla tak překrásná, že zasáhla celou moji osobnost a já jsem se citově zcela přeladila. To se mi stalo hned první den. Pak jsem pokračovala s panem Choprou každý den večer po dobu jednoho měsíce.  A po třech měsících jsem absolvovala další jeho bezplatný 30 denní kurz, ale to už jsem byla zcela jiným člověkem, než před tím. A poznal to každý, kdo mě dříve znal.

A říkali mi, ty se máš, že se tak máš. A já jsem s nimi mohla jen souhlasit. Pokud si to nevyzkoušíte, nepoznáte pravdu. Slovy je tato zkušenost nepopsatelná.