(Technická: prAHA v nadpisu blogu znamená přesně to, co si myslíte.) Porodem prý ženská ztratí půlku mozku, říká se. Tedy říkají muži, ženy, co ještě nemají děti a já....
Fakt je, že chytřejší si po porodu připadat nebudete. Ono taky co na kariéře dojné krávy chcete vymyslet, že... Schopnost soustředit se se jaksi vypaří... Když jsem se s tímhle svěřila mámě („Mami, co když už to tak zůstane, a já budu úplně blbá?“), našla někde článek, že ženám se po porodu zvětšuje mozek, a donesla mi ho, aby mě jako povzbudila na duchu. Zvětšuje, zvětšuje, to, že budu mít mozek jako meloun, ještě neznamená, že mi k něčemu bude. Dočetla jsem se, že ženy prý díky většímu mozku hned v porodnici poznají své dítě po čuchu. Informace se ke mně dostala pozdě na to, abych to zkusila, ale vím, že já se vždycky raději ujišťovala, že tohle dítě je to moje, kouknutím na cedulku se jménem.
Máma se vůbec snaží do mě dostat nějaké ty maminkovské informace, a tak posledně přinesla jeden z časopisů pro maminky. Utrhla jsem z obálky vzorek krému zdarma a časopis hodila pod postel.. ale pak jsem si řekla: Ok, dám tomu šanci.. Kvůli mámě. Protože je taková fantastická opora. A koneckonců ona vychovala dvě děti a je to chytrá ženská. Začala jsem listovat.
Všude tvářičky jakýchsi miminek... já tedy nevím, ale mě zrovna nezajímají dvoustrany smějících se cizích ratolestí (v původní verzi tohoto blogu bylo místo slova „ratolestí“ slovo „smradů“, ale po rozhodnutí článek zveřejnit text prošel autocenzurou..). Pak poradna - odpověď pediatričky na dotaz čtenářky, které mimino usíná při kojení, že důvodem může být únava miminka, mě přinutila jen protočit panenky. A nakonec informace, že když se na usmívajícího se kojence dívá člověk stižený Alzheimerem, zlepší se mu dočasně paměť. (Jak tohle zkoumají??? Doufám, že ten výzkum nedělali u nás a z našich peněz.). Tak a dost. Ještě než Betynka letěla zpátky pod postel (technická: Betynka není ničí dítě, ale časopis. Při psaní tohoto blogu nedošlo ke zranění žádného novorozence.), zaujala mě možnost poslat do časopisu fotku elévky na titulku. Mrkla jsem na ni:
„Chceš být na titulce?“ Koukala se na mě zkoumavě, jako by mou nabídku opravdu zvažovala.
„Ne, nevypadá, že by to bylo placené...“ dodala jsem. Elévka zkřivila obličej.
„Pravdu máš...,“ řekla jsem....“tak lacino tě dávat nebudeme.“
Internetové weby věnované maminkám a miminkům jsme vzdala už před porodem, protože se to tam hemží výrazy jako mimísek, papísek, kakáníčko a krkáníčko a člověk narazí i na obzvláště vypečené slovíčko sexíček a to je prostě víc, než je můj jemnocit schopen unést. A tak asi takhle...s mimískem běžte do prdele, my jsme se posrali.
