Každá dospělá ženská vám řekne, že když vám jde jen o jedno, tak to řekněte rovnou, protože když nám mažete med kolem vlhkých úst, slibujete hory doly a přísaháte lásku až za hrob, a přitom vám jde o mnohem mělčí prohlubně, tak je to na facku. Jsme dospělí a takový rozumný a férový návrh se může setkat s pochopením častěji, než byste čekali. Jenže – jak si říct a neurazit?
Nedávno mi kamarádka přeposlala email od jednoho takového pokušitele, kterého viděla všeho všudy jednou. Něco ve stylu – celý víkend jsem si hrál se svou opičkou a myslel na tebe. Kdybys měla zájem, ozvi se. Tak takhle ne.
S takovým návrhem nemůžete na ženu, kterou sotva znáte. A už vůbec ne s opičkou. Takový návrh vyžaduje jistý druh intimity a mnohem větší naději na úspěch budete mít u kamarádky. Takový návrh se nevznáší ani po třech vypitých lahvích vína, kdy vám ona dáma přivírá nohu mezi dveřmi a nemůže se dočkat, až se jí konečně povede (před vámi) zabouchnout dveře. Jistě, trocha alkoholu nikdy neškodí, ale s mírou. Žádná žena si domů nevezme někoho, kdo sotva stojí na nohou, a jehož společnost místo vášnivé noci slibuje nesnesitelné chrápání a zvracení do kýble u postele. Jemnost to chce, pánové. Jemnost a diskrétnost.
Pokud jste ten typ kamaráda, co jí vždycky pěkně za tepla vyklopí, kterou divoženku kde ohnul, vaše šance uspět je minimální. Tohle je tichá dohoda. A takovou by měla zůstat.
Neříkám, že vám tohle všechno zaručí, že vás k sobě dáma pozve na noc, ale dospělá žena se neurazí, bude polichocena, a gentleman se neurazí, když bude odmítnut. Bude vědět, že hozená rukavice pořád leží, a jeden nikdy neví, kdy se pro ni žena sehne.
Říká se, že žena je dospělá, když umí říct ano, a muž, když dokáže říci ne. Všem dospělým přeji příjemný lov.
