O jedné oběti jednoho „osvíceného“ diktátora

V diskusi k jednomu z mých článků několik diskutérů volalo po vládě nějakého osvíceného diktátora. Nevím jak pro vás. Ale pro mne spojení osvícený diktátor zní obdobně jako poctivý zloděj či pravdomluvný lhář. Diktátor již z podstaty tohoto slova prostě nemůže být osvícený. Podívejme se však blíže na jednoho z těch „osvícených“ diktátorů, který byl dáván za vzor pro lepší politický systém než je systém demokratický.

Antonio Salazar de Oliveira. Zakladatel a vůdčí osobnost portugalského Estado Novo. Vůdce autoritativního konzervativního režimu. Moc si udržoval pomocí tajné policie PIDE, která proslula krutým mučením oponentů režimu. Jednalo se především o levicové disidenty. Zřejmě v tom asi někteří spatřují „osvícenost“ této osobnosti Portugalska minulého století.

Aristides Sousa Mendes. Portugalský šlechtic a diplomat. Když v roce 1940 okupovali Němci Francii vydal víza deseti tisícům Židů a dalším dvaceti tisícům uprchlíků. To vše v rozporu s nařízením Salazara. Židé a další uprchlíci potřebovali tranzitní portugalská víza k tomu, aby se mohli dostat k Atlantiku. Sousa Mendes a jeho spolupracovníci pracovali ve dne v noci, aby uprchlíky zachránili. Za tři dny se jim tak podařilo zachránit před rozzuřenými nacisty třicet tisíc lidí.

„Má vláda odmítla vydávat víza jakýmkoliv uprchlíkům. Ale já nemohu poslat ty lidi na smrt… Jsem rozhodnut vydat vízum každému, kdo si o ně řekne… I kdybych měl být propuštěn, musím jednat jako křesťan, jak mi káže mé svědomí.“ (Aristides de Sousa Mendes, Bordeaux 1940)

Salazar Sausu Mendese vzápětí odvolal.z Bordeaux zpět do Lisabonu a propustil jej z diplomatických služeb. Byla mu odepřena penze i možnost pracovat v advokacii. Mendes prožil zbytek svého života se svou rodinou v naprosté bídě. Zemřel v roce 1954.

V roce 1967 mu Jad Vašem udělil titul Spravedlivý mezi národy. V roce 1987 Portugalsko rehabilitovalo jeho památku. Před rokem bylo založeno virtuální muzeum věnované Sousa Mendesovi.

Vzpomeňme památku Mendese a zapomeňme na „osvícenství“ Salazara. Osvícenství diktátora je jen nebezpečná iluze.