Server pseudovlasteneckých vlčáků z Národní strany
avízoval zásadní moment v jejich dějinách. Paní předsedkyně se objeví v pořadu
Jana Buriana a celou skutečnost způsobem těmto straníkům vlastním již předem patřičně
komentoval. Pořad běžně nesleduji. Ale v tomto případě jsem byl napjat, co
že se vlastně stalo.
Server Národní strany svým obvyklým obhroublým způsobem vše komentuje. Stačí snad jen říci, že to vše pod titulkem „Kráska a zvíře“. Kdo je ona kráska a kdo ono podlé krvežíznivé zvíře je snad jasné. Očekával jsem tedy velmi kontroverzní pořad, očekával jsem, že se Jan Burian do paní Edelmann pustí s vyceněnými zuby.
Nestalo se tak. Pořad byl takový lehký čajíček. V podstatě byl dokumentem o demonstraci NS ke státnímu svátku a o návštěvě stranických činitelů v romském ghetu v Přerově. Nic zásadního se nestalo. Žádný zásadní střet. Žádný důvod tasit kolty proti Janu Burianovi. Co se dělo mimo kamery nevím. Tedy o tom nebudu mluvit. Z mého pohledu se Jan Burian ke všemu stavěl s velkým nadhledem a slušností. Do jisté míry lze to stejné říci i o madam Edelmann.
Zaujalo mne však jakou ochrankou paní předsedkyně disponuje. Především nevím, k čemu ji vlastně potřebuje. V ulicích měst či na různých akcích potkáte politiky jejichž výšin paní Edelmann rozhodně nikdy nedosáhne. A tito žádné gorily kolem sebe nemají. Setkal jsem se třeba s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, žádná ochranka kolem. S tehdejší místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Němcovou. Ta mne dokonce bez ochranky oddávala. V metru jsem jel s poslancem Markem Bendou. Také žádná ochranka.
Celé to působilo trosku směšně. Trošku jako hra na vojáky. Paní Edelmann rozhodně nemá tak profláknutý „ksichtík“, aby ji kde kdo na ulici poznal a chtěl si s ní vyřizovat účty. I když na druhou stranu může na ní mít spousta lidí pifku. To je třeba přiznat. Ovšem kdo seje vítr, sklízí bouři. Ale dobře, třeba se skutečně cítí ohrožována a třeba i oprávněně. Pokusme se to připustit.
Daleko zajímavější bylo chování jejích ostrých hochů. Neváhali pro hladký průchod korigovat chůzi ostatních, případně je zastavit či měnit směr jejich chůze. Možná by měl někdo paní předsedkyni říct, že ona i její ochranka mají stejná práva jako každý jiný občan. Tedy její ochranka není oprávněna omezovat pohyb jiných, jen aby její blahorodí mělo hladký průchod.
Mohlo by to také dopadnout tak, že až já půjdu se svými kamarády proti paní předsedkyni a jejím gorilám, že moji kamarádi rukou odstrčí či tělem zabrání v pohybu jí a její ochrance, abych bez problémů mohl projít já. Paní Edelmann totiž je stejně tak občanem jako já. Žádné výhody ji z její politické angažovanosti neplynou.
Nebo že toto by byla ta svoboda, které se Národní strana tolik dožaduje?
