Jde samozřejmě o průměr návštěv, kdy občan tohoto státu
vyhledal lékařské ošetření. Přijde vám to málo? Nebo moc? Dle mého názoru to je
neskutečně vysoké číslo. Svědčí to tom, že to co bylo ještě v loňském roce
zdarma jsme uměli velmi dobře využít.
Průměr je samozřejmě věc ošidná. Známé pořekadlo mluví o jednom co neměl nic a o druhém, který snědl celé kuře. Jeden byl přecpaný a druhý hladový. Přesto oba v průměru snědli půl kuřete.
Zkusme se podívat na chronicky nemocného člověka. Člověka, který má diagnózu diabetes melitus, tedy cukrovku. Takto nemocný člověk zpravidla čtyřikrát ročně navštíví specialistu – diabetologa. Jedná se o kontrolní vyšetření, kdy se sleduje kompenzace onemocnění. Specialista pacienta každoročně pošle na vyšetření ke kardiologovi a očnímu lékaři. Cukrovka totiž může zásadním způsobem mít vliv na stav očních nervů a funkce srdce. Ischemické choroby srdeční jsou bohužel často doprovodným jevem diabetu.
Krom této nevyléčitelné choroby náš vzorový občan ochoří dvakrát ročně nějakou virózou či angínou. Každá z těchto chorob si vyžádá dvě návštěvy lékaře. Jde o odpovědného člověka a tak také pravidelně dvakrát ročně navštíví svého stomatologa za účelem preventivní prohlídky.
Zatím jsme tedy u tohoto chronicky chorého pacienta došli k počtu dvanácti návštěv u lékaře za kalendářní rok. Řekněme, že se nejedná o pacienta, ale pacientku. Ta potřebuje navíc péči gynekologa a tak z dvanáctii návštěv máme čtrnáct, při předpokladu dvou těchto vyšetření za rok.
Stále zaostáváme za průměrem. A tento náš fiktivní pacient či pacientka rozhodně není průměrný. Ať už svým chronickým onemocněním, či odpovědností za svůj chrup nebo i návštěvami lékaře s chorobami dýchacích cest. Nakonec ani osoby něžného pohlaví nenavštěvují logicky gynekologa po celou dobu svého života a ne každý občan je žena:-)).
Tak nevím, kdo je ten průměrný Čech. Jen mne napadá, jestli by poplatek neměl být alespoň 100 Kč. Každá zábava něco stojí, nemyslíte?
