Od ideologa hradní partičky jsme se dočkali nejrůznějších perel. Perlou nejperlovatější asi zůstane jeho story o umaštěném ptáku či aktuálně o zrušení UNESCO. Perlovou korunu však všemu nasadil svou "interpretací" nedávných senátních voleb.
Zřejmě účelově svou "interpretaci" zveřejnil nikoliv zde, na blogu idnes.cz, ale na serveru Natia - "Národní tiskové agentury". Kdyby svůj článek napsal pro blog idnes.cz, tak by nepochybně získal v diskusi zpětnou vazbu ve stylu "pětadvacet na prdel, aby Jakl nesmrděl". Národní tisková agentura však diskusi u článků nepřipouští. Je to typické pro ty, kteří se slovem národ ohání kdykoliv se to hodí. Diskuse třeba není možná ani na stránkách Strany svobodných občanů, které Ladislav Jakl fandí.
Ladislav Jakl hned v úvodu své úvahy míní že " už od prvních minut po zveřejnění výsledků letošních senátních voleb se mezi novináři začali rojit překladatelé z češtiny do češtiny, aby přispěchali národu vysvětlit, jak vlastně hlasoval". Jakl tedy nemohl zůstat ve stínu bezvýznamnosti a musel přispěchat s vysvětlením svým. Je přece také novinář.
Jakl se domnívá, že senátní volby znamenají především návrat dvou tradičních stran, a to ODS a ČSSD. Co na tom, že původních ani nových senátorů ODS se do křesel příliš nevrátilo. Správně však píše o propadu důvěry v TOP 09 a Věci veřejné.
Dále Ladislav Jakl uvádí, že senátní volby zastavily strmý růst pozic ČSSD a naopak obnovily ztracené pozice ODS. V tomto případě nelze než se otázat, jaké výsledky senátních voleb měl pan Jakl před sebou, když se je rozhodl "interpretovat". V těch letošních totiž socální demokracie posílila o 12 mandátů a může operovat s většinou v této parlamentní komoře. ODS jich naopak deset ztratila. Zajímavá "interpretace" "obnovení" pozic.
Pan Jakl také píše, že se v senátních volbách jasně projevila porážka "eurohujerů" a byly posíleny protilisabonské síly. Nevím jak si Ladislav Jakl sám pro sebe definuje termíny "eurohujer" a protilisabonské síly. Jednoznačně kritické postoje ze stran zastoupených v Senátu Parlamentu České republiky prezentuje pouze KSČM. Ta ovšem o jeden mandát přišla a v současnosti ji zastupují v této komoře jen dva senátoři. Myslí snad pan Jakl těch několik senátorů z řad ODS, kteří vystupují ostře protilisabonsky, které by ovšem na prstech jedné ruky spočítal i truhlář po kolizi s cirkulárkou? To přece není možné považovat za posílení protilisabonských pozic. Nehledě k tomu, že jeden z těchto senátorů ODS byl senátorem již před letošními volbami.
Vše se jeví tak, že Jaklova interpretace není ničím jiným, než dezinterpretací. Těším se, že ho národ již dlouho nebude zatěžovat "prací" související s hradní partičkou. Pak se bude moci naplno věnovat své kapele Folimanka blues a zpívat další krásné písničky o prezidentu Klausovi.
