Jak se nám Milada odkopala…. To teda fuuuuj-))

Roztomilý rozhovor s hejtmankou zes Plzně přináší aktuální číslo časopisu Týden. Po přečtení jsem si vzpomněl na příhodu, kterou mi kdysi povídal můj kamarád. Jako voják naší armády měl velitele, který krom výcviku vojáků oddaných socialismu rozhodcoval hokejová utkání na úrovni krajského přeboru. Po jistém jeho přehmatu začaly ochozy skandovat: „Rozhodčí je p..a“. Důstojníka se to dotklo, postavil se doprostřed hrací plochy a cvičeným vojenským hlasem zařval: „Jak můžu být p..a, když jsem kapitánem naší lidové armády“!!!!

V případě předmětné Milady by to mohlo znít třeba takto: „Jak můžu být hloupá, když jsem docentka, lékařka, bývalá poslankyně, bývala ministryně a nyní hejtmanka za ČSSD!!!“. Jako by se souvislost s  tituly a pracovní zařazení s břitkým hodnocením u obou dotyčných vzájemně vylučovalo.

Z rozhovoru mimo jiné vyplývá, že Milada, ačkoliv členka KSČ od roku 1966 do roku 1989 to vůbec neměla lehké. Dokonce razantně odsoudila okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Při projednávání těchto věcí u prověrkové komise byla za tuto odvahu řádně potrestána. Byla prý za trest pověřena vedením stranické skupiny. Zní to neuvěřitelně, ale toto skutečně madam Emmerová tvrdí. Skutečně za trest prý pak působila jako předsedkyně závodní organizace KSČ ve Fakultní nemocnici v Plzni. Nezbývá se jen zeptat, čím si tento trest zasloužila, když tisíce jiných za podobný postoj strávili zbytek života u lopaty.

Brilantně podává paní hejtmanka svůj současný vztah ke KSČM. Prý se ji líbí blízkost programů, ale nelibí se jí, že strana dodnes nezměnila název. Zřejmě má na mysli, že v názvu strany stále trčí odporné slovo „komunistická“. Jako by toto přídavné jméno bylo na této partaji to nejodpudivější. Aby řeč nestála doplňuje, že neochota komunistických špiček k vyjmutí tradičního označení této strany z jejího názvu, bylo důvodem, proč stranu opustila.

Tím paní hejtmanka vlastně říká, že kdyby se KSČM změnila jen a pouze názvem a jmenovala se třeba TSČM ( Totalitní strana Čech a Moravy), klidně by v ní zůstala. Ovšem ani to asi nemůžeme brát z úst pani Emmerové vážně, jelikož z KSČ vystoupila v prosinci 1989, kdy v KSČ nebyla diskuse o změně názvu strany na pořadu dne. V této době ze strany prchali ti největší kariéristé.

Celý rozhovor jen potvrzuje staré známé přísloví o mlčení, mluvení a drahých kovech.