Co si ta Samková o sobě myslí?

Převzít obhajobu nad cikánskými násilníky? To přece není normální. Advokátní komora by ji měla vyloučit.

Takto (záměrně trošku přeháním) nějak si zřejmě představuje řada zdejších komentátorů právo v demokratické společnosti. Převzetí obhajoby nad obviněnými z těžkého zločinu, zvláště pokud jde o Romy, to je prostě na vypálení cejchu. Klára Samková oznámila, že se pustí do obhajoby hochů, kteří s mačetami v ruce napadli ostatní. Prohlásila, že se ji cosi nezdá na tom, jak je vedeno vyšetřování. Nic víc a nic míň.

Můžeme, a možná i oprávněně spekulovat, že tento její krok má zajistit její mediální slávu. Případ je již teď ostře sledován a pokud bude soudní stání, zájemců o informace z průběhu procesu jistě neubyde. Nicméně paní Samková dělá svou práci a i když Advokátní komora chce přezkoumat její záměr umožnit podílet se na obhajobě i studentům, nic to nemění na faktu, že paní Samková nic, co by bylo v rozporu s dobrými mravy, etikou a statutem obhájce tak, jak je nastaven v právním systému České republiky neudělala.

Objevily se i spekulace, že motivace doktorky Samkové spočívá v jejím palmáre, kdy si dle ceníku na jejím webu účtuje 3 500 Kč za hodinu práce. Spekulovat se může, obávám se však, že na tomto případu Klára Samková příliš nezbohatne. Kdo z obviněných by byl schopen ji takové palmáre zaplatit netuším. Rozhodně by svůj čas dokázala věnovat movitějším klientům. Pravdou však možná zůstává, že tak dost známá advokátka se stane ještě známější.

Právo na obhajobu je základním pilířem trestního práva každé civilizované země, kam snad můžeme začlenit i zemi naši. Právo na obhajobu měli i vítkovští žháři, násilníci z Krupky, úchylové z Kuřimské causy, dvojnásobný vrah Kájínek i pedofil Novák.

Postavení obhájce je nesporně těžké. Skutečnost, že se staví proti státnímu zástupci neznamená, že obhajoba samotná schvaluje čin ke kterému došlo. A věřte tomu, že to v tak závažných, ale i jiných případech není, že by snad obhájce obhajoval čin dotyčného. Úkolem obhájce je, a to přes lidské, emoční a etické překážky, hledat mezery v práci policie a státního zástupce, které by mohla využít ve prospěch klienta, nebo prezentovat důkazy, expertizy a provádět další úkony, které by situaci klientovi zlehčily. Rozhodně nejde o práci jednoduchou. Každému z nás se dobrá práce advokáta může jednou sakramentsky hodit. Hranice mezi svobodou a mřížemi je někdy velmi tenká...

Nehrejme tedy falešnou hru a nestavme před obžalované lidový soud. Ano, jako předseda by se tam jistě vyjímal za občany se selským rozumem František Matějka, za stranu a vládu Petr Paulczynski, za dělnickou třídu Vladimír Kroupa. Ale to tu přece už bylo...

Nechme průchod právu. Jsem přesvědčen, že spravedlivý trest ty desperáty nemine.