Zřejmě mou maličkost nemůže nikdo podezřívat z homofobních
tendencí. S gay komunitou nemám nic společného. Několik gayů jsem však
stačil docela dobře poznat. Šlo vždy o velmi vzdělané a velmi slušně postavené
jedince. Homosexualita na nich nebyla nikdy patrná, ve většině případů i dámy
zalitovaly, že s těmito jedinci jaksi nemohou počítat. Jedinou výjimkou byl
zubní lékař Ilja, který byl lehce zženštilý a zamilovaný do mého kamaráda,
kterému pravidelně při různých narozeninách a svátcích kupoval ponožky, trenky
a další potřeby běžného denního života.
Několikrát se stalo, že při mém nočním dumání běžel v televizi pořad Q. Pořad má být magazínem pro homosexuální komunitu. Ačkoliv jsem z podstaty člověk velmi tolerantní nemohu na adresu tohoto pořadu napsat téměř nic pozitivního.
Pořad pro homosexuální spoluobčany bych si představoval naprosto jinak. Měl by asi být o běžném životě těchto lidí, možná by tam mohla být speciální rubrika o tom, jak se po zjištění odlišné sexuální orientace zachovat. Jak se zachovat v případě, že mám jinak orientované dítě. Část by mohla být věnována právní problematice, ať už jde o registrované partnerství, či pro případ, že by se někdo stal objektem diskriminace. Uvítal bych průnik do světa gayů a lesbiček ve smyslu jak oni vnímají nás, ty heterosexuální.
Bohužel, celý pořad je zpravidla o erotice a sexu. Dokonce mne i napadlo, že autor záměrně chce homosexuály ukázat jako sexuální stroje, které nic jiného nezajímá. U kterých vztahy a život je limitován pouze a jen potřebou sexuálního uspokojení. Samotné výrazivo v pořadu používané je na hrané, kdy slovo „prdel“ je asi to nejméně neslušné. Pořad má atmosféru, která si nezadá s nováckým „ Peříčkem“.
Pokud měl magazín ambice ukázat homosexuály v normálním světle, jako že většina homosexuálů žije naprosto stejným životem jako kdokoliv z nás, nedaří se mu to. Spíše naopak. A tím této komunitě a její toleranci zbytkem společnosti rozhodně nepomůže.
