Co je moc, to je příliš

Zřejmě mou maličkost nemůže nikdo podezřívat z homofobních tendencí. S gay komunitou nemám nic společného. Několik gayů jsem však stačil docela dobře poznat. Šlo vždy o velmi vzdělané a velmi slušně postavené jedince. Homosexualita na nich nebyla nikdy patrná, ve většině případů i dámy zalitovaly, že s těmito jedinci jaksi nemohou počítat. Jedinou výjimkou byl zubní lékař Ilja, který byl lehce zženštilý a zamilovaný do mého kamaráda, kterému pravidelně při různých narozeninách a svátcích kupoval ponožky, trenky a další potřeby běžného denního života.

Několikrát se stalo, že při mém nočním dumání běžel v televizi pořad Q. Pořad má být magazínem pro homosexuální komunitu. Ačkoliv jsem z podstaty člověk velmi tolerantní nemohu na adresu tohoto pořadu napsat téměř nic pozitivního.

Pořad pro homosexuální spoluobčany bych si představoval naprosto jinak. Měl by asi být o běžném životě těchto lidí, možná by tam mohla být speciální rubrika o tom, jak se po zjištění odlišné sexuální orientace zachovat. Jak se zachovat v případě, že mám jinak orientované dítě. Část by mohla být věnována právní problematice, ať už jde o registrované partnerství, či pro případ, že by se někdo stal objektem diskriminace. Uvítal bych průnik do světa gayů a lesbiček ve smyslu jak oni vnímají nás, ty heterosexuální.

Bohužel, celý pořad je zpravidla o erotice a sexu. Dokonce mne i napadlo, že autor záměrně chce homosexuály ukázat jako sexuální stroje, které nic jiného nezajímá. U kterých vztahy a život je limitován pouze a jen potřebou sexuálního uspokojení. Samotné výrazivo v pořadu používané je na hrané, kdy slovo „prdel“ je asi to nejméně neslušné. Pořad má atmosféru, která si nezadá s nováckým „ Peříčkem“.  

Pokud měl magazín ambice ukázat homosexuály v normálním světle, jako že většina homosexuálů žije naprosto stejným životem jako kdokoliv z nás, nedaří se mu to. Spíše naopak. A tím této komunitě a její toleranci zbytkem společnosti rozhodně nepomůže.