Bůh asi netušil, kolik nenávisti, kolik lidských životů, kolik zmařených osudů v jeho jménu, ve jménu "šíření" jeho "pravdy" bude lidstvo schopno napáchat. Kdyby to věděl, asi by se lidem vůbec nezjevil.
Připusťme, že Bůh existuje. Zkusme o tom pro účely tohoto článku nediskutovat a brát jeho existenci jako holý fakt. Nutně nám z toho vyplyne, že pokud Bůh existuje, tak existuje jen jeden. Jeden Bůh pro veškeré minulé, současné a i budoucí obyvatele této planety.
Neexistuje tedy Bůh křesťanský, židovský či islámský. Neexistuje ani Bůh katolický, evangelický, adventistický či jehovistický. Bůh je jeden. Bůh nezaložil žádné náboženství ani žádnou církev. Bůh stvořil svět. My jsme jeho součástí.
Veškeré církve, veškerá náboženství a náboženské společnosti jsou pouhým světským uchopením existence Boha. Uchopením, které slouží mocenským, materiálním a často i politickým zájmům. Bůh nepověřil ani jedno náboženství, aby své myšlenky, které maskuje jako "boží slovo", šířilo a to často násilím mezi jiné. Ve skutečnosti nejde o boží myšlenky, jde o vliv maskovaný boží milostí.
Bůh nestvořil lidi proto, aby mezi ně kladl překážky, aby mezi ně zasíval nenávist. Právě naopak. Bůh stvořil lidské společenství jako tvory plné lásky, pochopení a pokory. Přitom prvky nenávisti nalezneme v teoretických základech a praktických skutcích všech tří hlavních monoteistických náboženských proudů, které ovšem nemají nic společného s poselstvím Boha. Ve skutečnosti jsou "moudré knihy" jen výplody náboženských pohlavarů k získání vlivu a zotročení ostatních ve svůj prospěch. Někdy jsou více, někdy méně fanatické.
Nenávist se projevuje i uvnitř jednotlivých náboženských směrů. Mezi církvemi křesťanskými, mezi islámskými směry, mezi židovstvím chasidským a reformním. Některé bohulibé myšlenky náboženských myslitelů tak zanikají v potocích krve, nepřátelských postojích k jiným a rozkládají lidské společenství v podobě, jak bylo Bohem vytvořeno.
Obávám se, že se Bůh na to již dlouho dívat nevydrží.
