Vítej v horké válce mezi Čechy a Romy!

Soužití Romů se zbytkem populace, je bez výjimky složité. Nikdo nechce Romy za sousedy a má k tomu celkem pochopitelné důvody. Bordel, hluk, vysokou kriminalitu a z toho plynoucí reálné ohrožení na ulici i jinde. Sekundárně se vyskytuje prostituce, drogy, alkoholismus, zneužívání sociální sítě a problémy se školní docházkou. Státní správa vymýšlí nové a nové agentury, chytří blafuňáři fasují evropské granty a všichni v tomhle kšeftu s Romy jsou spokojení. Jen řadoví občané jaksi nechápou, kam tohle povede.

Z titulu své práce /servisní technik/, se denně pohybuji v bytových domech. Tak strašnou majetkovou kriminalitu, jak ji můžeme momentálně pozorovat, jsem v prostředí bytových domů ještě nezažil. V Českých Budějovicích nejsou výjimkou domy, vykradené během jednoho dne i 2 x za sebou. Tuto kriminální realitu vyjímečně špatně snáší zejména starší lidé, důchodci a osaměle žijící ženy.  Jako na potvoru – skoro vždy se kolem těchto problémů motají Romové. Někoho hledají, něco zapomněli, nebo si spletli číslo. Nikdo jim samozřejmě tyhle bláboly nevěří a všichni na ně nadávají. Kam až to může vést?

Jsem přesvědčený, že mezi Čechy a Romy, je vedena regulérní občanská válka. Po staletích naprostého pohrdání cikány a někdy i otevřené genocidě, přišli komunisti a poněkud cikány donutili žít podle představ bílé rasy. Nechci diskutovat, zda to bylo dobře, či špatně, ale bylo to tak. Všichni cikáni měli trvalé bydliště a pracovní poměr. A všichni pracovali podle svých kulturních a fyzických možností - buď na svobodě, nebo v arestu. Ti, kteří pracovní poměr neměli, byli s vysokou pravděpodobností celostátně hledaní. Bílí na tom byli úplně stejně. No problém.

Pak přišla éra Václava Havla. Václava Klause, Standy Grosse, Petra Nečase – prostě lidí, kteří měli o životní realitě jen chabou představu. A o co méně někteří z nich odpracovali, o to měli bohužel jasnější představu, jak naložit s narůstajícím romským problémem. Ten se mezitím dle mého soudu, státní správě zcela vymkl z kontroly. Pro příklady není nutno chodit daleko.  Městská panelová sídliště a ubytovny sociálně slabších lidí, se staly obávanými lokalitami. Není zde radno v noci chodit bez odjištěné zbraně. Všude pasáci, drogy, injekční stříkačky a kriminalita.

Ruku v ruce s expanzí romské kriminality, se polarizuje i společnost občanská. Mnoho českých občanů ztratilo víru ve státní správu. Členskou základnu kdejaké extrémnější strany, zdobí stále častěji vysokoškolští docenti a profesoři. Nedivím se tomu, že mezi holými lebkami se najednou objevují i tito lidé z akademické sféry. Navzájem se potřebují. Vize holých lebek je pro normální občany jenom těžko přijatelná, ovšem když ji řadovému občanu naservíruje pan profesor, je to hned jiný kafe. A akademici mají pevné místo a kolektiv, kde jejich řeči konečně někdo poslouchá. Koneckonců i ODS v nouzi sáhla po akademikovi. Nebo se mýlím?

Jaké je řešení této situace?

Státní správa by měla neprodleně srovnat sociální dávky mezi Romy a zbytkem populace. Není důvod k tomu, aby člověk, který trvale a dobrovolně nepracuje, žil z práce ostatních.

Státní správa by měla přestat plýtvat penězi na agentury pro začleňování sociálně vyloučených. Je to ztráta času a prostředků pro všechny.

Státní správa by měla donutit lidi usvědčené z majetkové kriminality, ve vězení pracovat. Alespoň z části nahradit škodu, kterou způsobili.

Obce v součinnosti se státem by měly vytvořit pracovní místa pro ty, kteří skutečně pracovat chtějí. Je tristní, ponižující a depresivní, když člověk, který se chce upřímně začlenit, nemá práci kvůli tomu, že je cikán. Práce je dost, jen ji vidět a mít chuť do tohoto zapáchajícího problému šlápnout. Chápu, že pro mnohé obce je toto velký problém.

Státní správa by měla přísně trestat rodiče za neplnění povinné školní docházky jejich dětí. A dále – měly by být povinně zavedené výuční listy pro slabší žáky ze základních a zvláštních škol. Není možné začlenit člověka, který nic neumí. A není spravedlivé někoho nutit takové lidi zaměstnávat..

Státní správa by měla zefektivnit represi a soudní narovnání drobné kriminality. Jinak nemá cenu si jí vydržovat a platit jí nemalé daně.

Doufám, že mně za tento článek neoznačíte za rasistu. Já jím nejsem a nikdy nebudu. Jen jsem se snažil popsat, co kolem sebe poslední týdny a měsíce vidím. Je to zoufalý stav, věřte mi. Je to skutečná válka a pokud ne, brzy se tento stav ve válku promění. Česko dle mého soudu spěje k režimu tvrdé ruky, který problémy výše popsaného  typu řeší mnohem efektivněji, než naše retardovaná demokracie.

Psáno pro www.astrologiestudlar.cz.

František Študlar