Václav Klaus – podprůměrný prezident podprůměrného národa. Tečka

Ano, čteš správně. Identifikuješ jméno Václav Klaus. Tvůj Bůh má právě tohle jméno a příjmení. Přišel čas vyslechnout si skutečnou pravdu o tobě, kdož nekriticky obdivuješ svého prezidenta. Hezky se bav a kdyby se ti chtělo smát, pusť si to až do kalhot. Smích léčí a uzdravuje člověka na všech úrovních jeho existence. A kdyby se ti chtělo plakat, klidně plakej. Nebudeš plakat sám. Mnoho občanů tohoto státu díky Václavu Klausovi pláče. Léta. Je to tichý pláč občana nad arogancí, zpupností a profesní neschopností jednoho politika. Bůh jak se zdá, na naši republiku úplně zapomněl. Nedivím se mu, v tomto státě nikdo o prosperitu a pokrok nestojí. Tím posledním, kdo by stál o skutečnou nápravu, je sám Václav Klaus. A klidně mi - autorovi tohoto trochu neuctivého článku nadávej. A na protest si přečti některou z mnoha knih, kterou grafoman Václav obdaroval své čtenáře. Je to četba určená všem, kteří si neumí, nebo nedokáží udělat názor na svět kolem sebe. Takové čtenáře, náš výše jmenovaný autor víc než potřebuje!

Pražské Klauzulátko

 

Současný vládní režim zblbnul občana této země velmi důkladně. Do hloubky duše. A to vše velmi nenápadně. Komunističtí ideologové byli proti moderním masmédiím ubozí diletanti. Kdysi – velmi dávno, za nevolnictví, musel poddaný jistou část svého pracovního týdne dřít na panském, platit daně a jednou do týdne povinně návštěvovat kostel. (Kromě toho kostela, se v dnešní době na běžné činnosti nevolníka, nic nezměnilo.) Během nedělní mše svaté, pak kněží uklidňovali revoltující nevolníky a manipulovali s věřícími ve smyslu pracuj, poslouchej a budeš spasen. Jinak tě čeká peklo a věčné zatracení. Doba se změnila, a bohatí lidé pod tlakem vývoje, přizpůsobili hrozbu pekelného ohně jedenadvacátému století. Výplach mozku zvládají kanály jako Nova, Prima a spol, více než mistrovsky. Tisk, internet a televizní kanály jsou plné hrozeb. Násilí a dekadence je občanu servírovány v množství mnohonásobně větším, než je práh působení. Průměrný občan této země sleduje denně své televizní kanály čtyři a půl hodiny denně. Mozkové neurony dostávají jasný povel: jsi ohrožený, tady a teď. To kolem tebe, ty nýmande, je krize. Jsi nevýkonný, zatraceníhodný a nevíš si v tomhle maglajzu rady. Je za 5 minut dvanáct a pokud se sebou něco neuděláš, semele ten, či onen masokombinát tvoje játra do paštiky a naservíruje je tvým pitomým dětem k snídani. A navrch poctivá dávka nezbytné reklamy. Inu prodej a výchovu zákazníka k identitě a loajalitě s globální značkou, nelze ponechat náhodě. Chlemtej ty americko-čínský dryjáky a pěkně  zaživa ti to propálí střeva. Pak ti prodáme prášky na žaludek a strejček ministr ti milostivě proplatí operaci a chemoterapii. A úplně nakonec, dostaneš prášky na hlavu, ty nulo. Jak to tak čteš, vidíš, že nic pěknýho tě asi nečeká. Chytáš depku a scvrkla se ti zadnice. Ale! Když budeš hodnej, ale opravdu hodnej a budeš poslouchat, strejda prezident ti pomůže z týhle šlamastyky. Pěkně ho poslechni a popros. Hodný pejsek, táák – a ještě jednou a hezky panáčkuj. Vidíš, jak ti to jde. Už nejsi ztracený. Bůh sestoupil na zem,  objal své děti a řekl: všechny Vás miluju a když budete pořádně makat, platit daně a číst moje knihy, tak to podělaný Euro za vás všechny zruším. I za tebe, Pepane, ale nezapomeň včas zaplatit stranický příspěvky. Buď tak hodnej, jo? A protože Bůh opravdicky, ale fakt opravdicky, všechny svoje ovečky miluje, dostaneš zadarmo knížku. S modrejma vobrázkama. Pěkná představa, co? Institucionalizovaná intelektuální masturbace. Í na druhou em... Tenhle pojem, si ty nulo, laskavě narvi do tý svý šedý kůry mozkový...

Zpět do reálu – víš proč máš kolem sebe samý blbý politiky? Modrý ptáček, oranžová růžička, třešničky, veverky – tahle politická zoofílie si na tobě smlsne vždycky, kdykoliv přestaneš používat rozum. Víc než v ideály trhu, bys měl věřit sám sobě. Jsi fakticky mnohem chytřejší, než si myslíš. Stačí se po ránu zamyslet, vypnout televizi a místo cigára si zacvičit. A buď prosím tak laskav a nezanedbávej sexuální život. Svět potřebuje tvoje děti a když budeš důsledný, dostaneš nakonec lepší vládu. Takže přemýšlej a tvoř. A nebuď nikdy sám a buď šťasten takový, jaký jsi. Není to málo. Tak, jak se bude měnit Tvá duše, změní se i Tvůj prezident. Zatím ale stále platí – politik není příčinou, ale důsledkem. Jsme zkažený národ se špatným hodnotovým systémem. A tak máme takového prezidenta, jakého si zasloužíme. Bůh s Tebou, milý čtenáři.

Autor: František Študlar | úterý 6.3.2012 7:30 | karma článku: 32,05 | přečteno: 2058x