Svatý Václav & Václav Klaus – aneb pouhá víra v zázraky nestačí…

Václav Klaus – údajně nemocný, se vetřel na Svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi, aby zde pronesl jednu ze svých typických, obsahově prázdných politických agitek. Kdo z nás kdy potkal Klause v kostele? Z důvodů čisté víry v Boha jistě chrám Páně nenavštívil. A tak, aniž by chtěli, všichni věřící naslouchali Václavu Klausovi, jak řeční v den svátku na účet svého slavného jmenovce. Projev byl naštěstí krátký a evokoval  ve mně pasáž z Nového Zákona – z evangelia sv. Marka 11,15. Jmenuje se Očištění chrámu:

Svatý Václav a svatá LudmilaMichal Maňas

Když vešel do chrámu (Ježíš), začal vyhánět prodavače a kupující, v nádvoří zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů. Nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím. A učil je: Což není psáno: Můj dům bude zván domem motlitby pro všechny národy? Vy jste však z něho udělali doupě lupičů!  Veleknězi a zákoníci to uslyšeli a hledali, jak by ho zahubili...

Věřte mi, že kdybych byl knězem ve Staré Boleslavi, Václava Klause bych do chrámu nepustil. Myslím jako politika a řečníka. Jako návštěvníka hledajícího klidné místo k duchovnímu rozjímání jistě, ale jinak? Chrám je skutečně místem motlitby a domem Boha a ne doupětem lupičů a politiků. Myslím, že místní otec duchovní  bude muset důkladně zpytovat svědomí ve vztahu k tomuto činu, ovšem je zde otázka služební subordinace a sám veliký VK se v projevu zmínil, že má na spoustu věcí s pohlaváry katolické církve totožný názor. Bože chraň tuto zemi před infiltrací VK do věcí víry a duchovna! Nebo snad VK cítí voličský potenciál věřících jako možných voličů jeho nového politického projektu, o kterém se v poslední době hovoří v médiích? Bůh a VK ví…

Pojďme se společně – velmi spekulativně zamyslet nad tím, jaké jsou paralely mezi oběma Václavy , bude to zajímavé a zábavné zároveň.

1)     Oba Václavové jsou státníky, ovšem jimi konstituovaná státnost je poddanými, či daňovými poplatníky vnímána buď jako těžké jařmo, nebo jako něco, s čím se přeze všechnu snahu nedokáží ztotožnit.  Ve finále jsou obě státnosti dotlačeny k ponižujícímu mezinárodnímu postavení, byť to zcela jistě nebylo v prvním plánu

2)     Oba Václavové se nechávají nadstandardně živit svými poddanými. O tom není sporu. Jeden jako kníže, druhý jako prezident, premiér a ministr. Oba nastupují na trůn a vykonávají svou funkci bez jakýchkoliv praktických zkušeností. Jeden se nechá přepadnout vojskem souseda a prohraje bez jakéhokoliv náznaku obrany, druhý otevře trh a republiku cizímu kapitálu, napodobujíc bezděky mdlé státnictví svého jmenovce. Výsledkem je všestranný úpadek České Republiky.

3)     Oba Václavové šíří kolem sebe jistou formu ideologie, která lidem kolem nich není zcela jasná a je na praktické společenské úrovni evidentně nefunkční. U prvního z nich je to katolicismus, který se zprofanoval krví a válkami, u druhého primitivní přesvědčení o neviditelné ruce trhu a její schopnosti být všelékem na složité problémy moderní společnosti. Jak trh naroubovaný na prohnilou státní správu léčí problémy, vidíme denně a to nejen u nás, ale třeba i v Řecku, Španělsku a koneckonců i ve zbytku Evropy.

4)     Oba státníci buď přímo, nebo prostřednictvím pospolitosti, kterou pečlivě vybudovali, vnáší do kolektivního nevědomí lidstva trestuhodný blud o svých nadpřirozených schopnostech, hraničících až se svatostí…V případě Václava Klause je to blud a kult osobnosti konstruovaný částečně osobně a z části  politickou stranou, kterou založil. Ovšem samotný kult je fabrikou ve smyslu urvi si pro sebe kus peněz z veřejných financí. A to se ve velkém souputníkům VK dařilo…Image sv. Václava systematicky budovala ranná katolická církev, která zoufale potřebovala pilíř, na kterém by upevnila svou vratkou a nejistou existenci v tehdejší době. V tom se velmi podobala ranné ODS, která pěla na VK ódy, kudy chodila. Ovšem jak! může člověk s mozkem v hlavě věřit ve světce , o kterém nevíme, kdy se narodil a  jehož existenci někteří historici dokonce popírají? A kdy a kde se konaly ty pověstné Václavovy zázraky? Asi tehdy, když to bylo výhodné pro papeže a koneckonců i pro některé Václavovy následníky – třeba Karla IV., který si na kultu sv. Václava nemálo přihřál svou katolickou polívčičku…

5)     Kolem obou person se vyskytovali ve velkém počtu nebezpeční lidé – ostatně světce to nakonec stálo život a o kmotrech ODS se nemá cenu blíže vyjadřovat… Nevrhá to na gloriolu obou státníků tak trochu špatné světlo?

6)     A ještě k zázrakům…ano, když zavřu obě oči a nebudu ošklivý k věřícím a pomlčím o světci, tak nedokáži věřit v zázraky vyrobené Václavem Klausem. Upřímně - o žádných nevím, zato vím o spoustě problémů, které tento státník naservíroval národu v přímém přenosu… Počínaje zpackanou privatizací a morálním balastem soudobého českého kapitalismu, jehož je VK otcem, konče.

Je mi jasné, že až zveřejním tento článek, napadnou mně jak katolíci, tak i fan klub VK. Ale naštěstí máme svobodu slova – a dokud zde tato instituce bude, využívám ji.

Opravdovou svatost si každý z nás, prezidenta a kníže nevyjímaje, musí zasloužit svými reálnými činy.      A také každodenními postoji, způsobem, jak jednáme s lidmi a tím, co po nás zůstane. Mnoho lidí má problém vidět a řešit věci takové, jaké skutečně jsou a tak hledají naději ve svatých a v politicích. Jsem přesvědčen, že kult VK za pár let zhyne samozmarem, aniž by tomuto procesu někdo aktivně napomohl. Ostatně – v zapomenutí se pomalu ale jistě propadá i jeho dosud žijící předchůdce  Václav Havel. Mýlím se? Prostě na víru v Klause můj mozek a má spontánní víra nestačí.

Přeji všem čtenářům hezký den a úspěšný pracovní týden.

František Študlar