Všechno co vzejde z přírody,má jistou životnostní křivku. Období vzestupu a bouřlivého rozvoje je postupně vystřídáno epochou stabilizace a upevňování postavení. Pak následuje éra stagnace a nakonec úpadek. Druh, nebo systém vyhyne, případně upadne natolik, že není vůle, ani síla ho udržet při životě. Společenské a ekonomické formace nejsou a nemohou být výjimkou, byť existují miliony mužů a žen, kteří by rádi tuto nezvratnou a vědou mnohokrát dokázanou životnostní křivku vymazali z učebnic. Věci jsou vlastně formálně mrtvé už v okamžiku, kdy se rodí. A kapitalismus, dominantní ideologie Evropy, Asie i Ameriky, lapá po dechu a předstírá víc, než čím ve skutečnosti je. Kapitalismus je mrtvý, stejně jako jeho prolhaná služka reklama. Jsou to dvě navoněné zdechliny. Člověk může obelhávat ostatní, ale neměl by obelhávat sám sebe. Bohužel, moderní člověk pod vlivem masmédií, ve velké míře ztratil schopnost racionálního myšlení ve smyslu co je dobré a co je špatné. A tak žijeme v kapitalismu a obelháváme jeden druhého a také sami sebe. A naše problémy nejsou kvalitativně jiné, než jaké měl člověk v prvobytně pospolné společnosti. Bohužel.
Nejsem napojený na žádnou politickou stranu a hnutí. Na nějaké silné sociální vizionáře a nositele revolučních ideálů. A dost dobře si neumím představit co by se stalo, kdyby kapitalismus zmizel z hodiny na hodinu ze světa. Byla by to katastrofa, s tragickým koncem. Úpadek veškerých sociálních a ekonomických struktur. Ne, žádný člověk ani politická strana, by nedokázali okamžitě substituovat servis a technologické možnosti soudobého kapitalismu. Přesto si myslím, že kapitalismus je v současné době úpadkový a přežitý společenský systém. Pojďme společně hledat odpověď na otázku, proč považuji (nejenom já) kapitalismus dnešního typu za úpadkový a nepokrokový. Odpověď není tak složitá, jak by se zdálo. Nesmíme ovšem ztratit linii racionálního úsudku a nezaměňovat příčiny a následky. Osnovu mých úvah o kapitalismu jsem vytýčil následovně:
1) pokrokové počátky kapitalismu
2) soudobý stav kapitalismu
3) úpadkové charakteristiky
4) budoucnost kapitalismu v příštích 150 letech
ad 1
Kapitalismus skutečně pokrokový byl – a to v mnoha směrech. Ovšem je víc než na místě časovat sloveso býti v minulém čase a to ještě s vykřičníkem a dovětkem jak kdy a jak kde... Některé monarchie byly v kontextu doby pro poddané celkem dobře snesitelné, jiné hůře. Kapitalismus v mnoha věcech člověka osvobodil, ani ne tak z touhy po sdílení atributů svobody, ale z potřeby podmanit si flexibilní a levnou pracovní sílu. Mějme prosím stále na zřeteli, že kapitalismus je ve svém principu systém zvířecí – smrtí jednoho, přežívá druhý. Smrt zde nemusí být chápána doslova naturálně, ale zejména přeneseně – ekonomicky. Demokratická zřízení a sociálně – tržní ekonomiky v euroatlantické zóně, jsou tudíž vedlejším, nikoliv hlavním cílem kapitalismu. Tím byl, stále je a do budoucna bude jedině zisk z podnikání. Zisku je podřízeno vše a to za každou cenu, všemi prostředky, včetně likvidace otevřeného trhu, existencí zednářských kartelů, potlačování svobody občanstva a horkých a studených válek. Rovněž včetně likvidace vlastní rasy a obyvatelstva, pokud se to ukáže být užitečné a současně společensky průchodné.
Kapitalismus přišel do světa, protože přijít musel. Jeho nástup je pravděpodobně součástí přírodního dějinného vývoje. Stejně jako musely přijít moderní technologie, celá vědecko-technická revoluce, nové zdroje energie a komunikační vymoženosti. Přinesl relativní svobodu člověka, stejně jako specifické formy sociální nerovnosti, O technologickém pokroku zde mluvit nechci, protože ten by přišel i s jinými zřízeními. Na ten nemá kapitalismus žádný monopol, věda se rozvíjela i v jiných společensko-ekonomických formacích. A bude se po budoucím zániku kapitalismu rozvíjet nepochybně dál.
ad 2
Soudobý kapitalismus je velmi složitý organismus, jak co do prostoru, tak do kvality svých projevů. Od téměř anarchokapitalistických režimů, přes klony demokratické, monarchistické, militantně-autoritativní režimy a sociálně-tržní ekonomiky. Přesná charakteristika se vymyká rozsahu tohoto článku, tudíž jen heslovitě:
- Soudobý kapitalismus potlačuje volný trh všemi myslitelnými prostředky
- SK masivně manipuluje veřejným míněním
- SK obchoduje ve velkém se smrtí (viz dále, následující bod)
- SK širokospektrálně lže obyvatelstvu v zemích celého světa (viz dále)
- SK považuje demokracii a lidská práva za nutné zlo při tvorbě zisku
- SK usiluje všemi prostředky po generálním monopolu
- SK likviduje vlastní rasu a to fyzicky, morálně, kulturně a ekonomicky (viz dále)
- SK chápe vědecko-technický pokrok jako nástroj k podmanění lidových mas
- SK vždy defrauduje veřejné peníze a své potřeby řeší na úkor obyvatelstva
Autor tohoto článku si je vědom jisté tendenčnosti výše uváděného seznamu. Ale co naplat, nejsem a nikdy nebudu členem fanklubu Zdeňka Bakaly a mohu si dovolit luxus vyjádřit svůj názor. Jsem si vědom toho, že za komunistů bych cenzurou patrně neprošel...
ad 3
Úpadkové charakteristiky kapitalismu jsou jeho nejtemnější stránkou. A současně tím, kvůli čemu bude kapitalismus lidmi v nepříliš vzdálené době odsouzen a zavržen. Pojďme si je vyjmenovat:
Předně - kapitalismus bude odvržen kvůli bludu soukromého vlastnictví, byť na něj nemá žádný historický patent. Lidstvo prozře z tisíciletého tmářství hromadění majetku a peněz. Z pocitu, že mohu něco drahého a jedinečného vlastnit. Že mi patří kus země a mohu ji donekonečna plenit a ničit. Špinit toto doslova svaté místo a zabíjet na něm život. Věřte mi, tohle prozření, se už v určité části lidstva probudilo. Nedá se to zastavit, postupně to roste a probublává lidskou komunitou a jakmile to překročí jistou procentuální část populace, bude to jako vysokohorská lavina.
Kapitalismus je nanejvýš zavrženíhodný i kvůli obchodu se smrtí. Jsou to především imperiální války, ve kterých zahubil stamiliony lidí, zlikvidoval celé lidské rasy a jedinečné lokality na zemi. Zavedl potratový průmysl a zbraně hromadného ničení, zneužil jadernou energii, objevy v chemii, strojírenství, biologii a elektrotechnice kvůli jediné věci – a tou je zisk. Cožpak banální výroba cigaret není obchod se smrtí? A vyřeší rakovinu plic pokrytecký nápis na krabičce o tom, že kouření může vážně poškodit zdraví?
Úpadek kapitalismu dokladuje mimo jiné i to, v jakém rozsahu obchod, marketing a masmedia lžou ve věcech politiky, péče o zdraví, v parametrech spotřebního zboží a dopadech průmyslové výroby na životní prostředí. Nikdy v dějinách lidstva, v žádné sebehorší vývojové linii naší lidské rasy, nebyl člověk tak masivně klamán a manipulován, jako je klamán reklamou dnes. Není náhoda, že reklama má slovní základ KLAM a předponu RE. Samo slovo reklama neznamená nic jiného, než opakování lži.
Poslední charakteristickou vlastností soudobého kapitalismu, je děsivé prorůstání kapitálu do státní správy. Státní peníze – získané často bezohlednou a lichvářskou daňovou politikou, tiše plynou do kapes stavebních firem, zbrojních koncernů, farmaceutických gigantů a Bůh ví kam ještě. Pro příklady můžeme jít do kterékoliv evropské země, stejně tak jako do USA, prostě kamkoliv. Střední třída, jako skutečný tvůrce hodnot, je odírána až na dřeň. A z televizních obrazovek na ní denně brejlí a zvrací politici, řeční o svobodě, osobní odpovědnosti člověka za prosperitu a vyhrožují různými katastrofickými scénáři, pokud se lidé nebudou chtít chovat jako idioti. Doslova jako zblblé stádo skotu, čímž se skotu ihned omlouvám... Kapitál prorůstá do justice, diktuje daňovou zátěž, formuje vzdělávací systém a určuje, kam má střední třída investovat důchodové prostředky na starobní důchody. Tím se kruh pseudopéče státu, sevřeného v kleštích kapitálu uzavírá a střední třída nemá úniku. Kromě jediného – zformování opozice a násilného znárodnění nakradeného majetku. Zdá se Vám to přitažené za vlasy? Mně nikoliv, stačí se podívat na množství vytunelovaného majetku a bank jen v této zemi. Parazitování na státu se samozřejmě děje na úrovních globálních a v pastích nenasytného kapitálu se ocitají celé kontinenty. Nezdá se vám podivné, že celá euroatlantická zóna tone v dluzích? Jak je možné, že všude sedí lidé, kteří generují dluh? A jak je možné, že věřiteli se stávají asijské státy? Dále rozvíjet dané téma překračuje rozsah tohoto příspěvku, ale myslím, že náznak stačí k tomu, aby snad někteří čtenáři zaujali racionální postoj k dění kolem sebe a začali vnímat naše společenské zřízení bez klamu a sebeklamu. Takové, jaké skutečně je. Je to první krok na cestě k nápravě.
ad 4
Kapitalismus samozřejmě nevyklidí svá silová a mocenská pole dobrovolně. Velké peníze a možnost manipulace a nadvlády nad lidmi, jsou zhoubné jako rakovina a současně vysoce návykové jako drogy. Já osobně nijak ostře nerozlišuji kapitalismus a socialismus. Považuji je za dvě poněkud odlišné formy téhož zla. Ostatně – komunismus ruského typu, vznikl jako reakce na nejzběsilejší formy kapitalismu. Jako reakce na bídu, ztrátu jakéhokoliv smyslu života, na ponižování a doslova otrocké podmínky střední třídy. Komunismus nebylo nic jiného, než zdegenerovaná forma kapitalismu, která zcela zlikvidovala trh a výtečně monopolizovala politickou soutěž ve prospěch jedné strany. Se všemi následky, tak jak postupně přišly. Aby za pár desítek let na to, komunistické země oprášily původní ideu kapitalismu... Třeba exprezident Havel byl víceméně tím člověkem, který restauroval kapitalismus v Čechách.
Domnívám se, že zánik kapitalismu bude mít jakési dvě fáze. Popišme si nejprve fázi první – nazvěme ji pracovně fází pseudotransformační. Kapitalistická zřízení budou předstírat svoji změnu směrem k otevřené, svobodné společnosti. Cílem této aktivity bude nikoliv změna, ale udržení pozic, na což radikalizovaná občanská společnost může reagovat různým způsobem. V některých zemích dojde k sociálním bouřím s následkem celoplošného znárodnění. Nadnárodní kapitál bude postupně zlikvidovaný a kriminalizovaný. Touto cestou již některé země (například poválečné Československo) prošly a domnívám se, že radikalizované obyvatelstvo by s revanšem tohoto typu nemělo problém... Jiné země zvolí pokojnější cestou a omezí například příjmy jedince na jistou, zákonem či ústavou limitovanou hranici a zbytek prostředků bude státními zřízeními znárodněn. Jinde proběhnou referenda a státní zřízení a kapitál zaniknou a společnost bude žít relativně jednoduchým – dejme tomu komunitním způsobem života s jednoduchým trhem, kde se bude uplatňovat přebytek produkce. Některé evropské země nebudou mít problém návratu k monarchistickým řádům, se zákonně omezenými příjmy a ústavně zakotveným nepodmíněným příjmem pro všechny... Píši o budoucnosti v časové linii vzdálené 50 až 150 let.
Teprve fáze druhá, bude spojená se skutečnou demontáží kapitalismu na celé zeměkouli, Mluvím o budoucnosti vzdálené 100 – 180 let. Vědeckotechnická revoluce a stále rostoucí produktivita výrobních kapacit na straně jedné a neschopnost a nezájem kapitalistů o sociální problémy obyvatelstva zeměkoule na straně druhé narostou do té míry, že klasická výroba, klasická pracovní doba, klasická výplata, klasické sociální a zdravotní pojištění, budou nástroji prehistorickými, neschopnými řešit reálné potřeby obyvatel. Je vysoce pravděpodobné, že v té době nějaká fašistická, nebo jinak asociálně orientovaná frakce, vyvolá kdesi ve světě občanskou válku a vlna odporu postupně zachvátí celou planetu. Nebo se může klidně stát roznětkou proti kapitalismu přírodní katastrofa, či pandemie nějaké nezvladatelné nemoci... Desítky milionů mrtvých budou dostatečnou argumentací o absolutní asocialitě a anachroničnosti tohoto zřízení. Postupně padnou všechny vlády světa a proběhne masivní znárodnění, rušení měn a nastolení nového světového pořádku.
Tyto procesy mohou mít za následek další desítky milionů mrtvých... Snahou bude nastolit společnost sociálně přijatelnou pro všechny... Což je samozřejmě nesmysl. Relativní – několik desítek let trvající klid, pak naruší pokusy o cosi, co by se dalo nazvat postkapitalismem, nebo revanšistickým kapitalismem. Tyto skupiny budou pravděpodobně organizovány potomky bohatých lidí, tak jak tomu vždy v dějinách bylo a bude... To už je ale stadium, které hluboko přesahuje rámec vymezený mým aktuálním úvahám o kapitalismu a jeho vyhlídkám do budoucnosti.
Kapitalismus je dle mého soudu mrtvý a na jeho troskách postupně vzniká nová kvalita. My máme to štěstí nebo smůlu, že budeme u kořenů tohoto bolestného a současně extrémně zajímavého procesu. Mrzí mně, že nedokáži svými názory potěšit každého. Názorovou odlišnost čtenářů plně respektuji - nikdy jsem neomezoval diskusi, jakkoliv mi nemusela být příjemná.
František Študlar
Psáno pro www.astrologiestudlar.cz, rubrika blog.
