Dvě obrovská pozitiva Klausovy amnestie

Novoroční amnestie vyvolala něco jako politickou, mediální a občanskou vlnu tsunami. Nevím jak Vy, ale já si myslím, že přirovnat tuto mimořádnou událost k ničivé přírodní síle, je celkem výstižné. Jde bezesporu o gigantickou explozi lidské a společenské energie, která může zničit spoustu lidí a následky katastrofy – zejména v politickém teritoriu, mohou být nedozírné.  Když jsem před 2 roky začal psát na blog články o Václavu Klausovi, často mně zde různí diskutéři tepali a nazývali komunistou jenom za to, že jsem se odvážil kritizovat některé jeho počiny. Během posledních 10 dnů, zde píše o Klausovi skoro každý druhý autor. Některé odsudky na adresu VK jsou neobyčejně tvrdé, až za hranou slušnosti. Já jsem se rozhodl, že v dnešním blogu  nebudu hodnotit VK ani jako politika, ani jako člověka. Zaměřím se na dvě obrovská pozitiva, která z mého pohledu amnestie přinesla. Bylo by myslím škoda, je autorsky nevyužít a nechat zapadnout za obzor našeho aktuálního zájmu.

foto Idnes

Amnestie - bez ohledu na to kdo je kdo, probudila lidové masy. Již dlouho zastávám názor, že český a moravský lid je vesměs politicky laxní a lidsky amorální. Důsledkem prvního je obrovské, v dimenzích Evropy nepoměřitelné rozkrádání státního majetku, vysoké daně a zadlužení země. Na vrub druhého připadá všeobecný úpadek mravů, kultury a nízká porodnost, která sama o sobě stačí na to, aby se naše pospolitost pomalu a jistě propadla na smetiště dějin.

Aktivizace lidu skutečně nastala, o tom není pochyb. A s ní nebývale vysoký zájem o přímé prezidentské volby. Je naprostý nesmysl se domnívat, že příštího prezidenta zvolí jenom média, jak papouškuje a namlouvá lidu této země Hrad. Všude na světě mají média obrovský vliv a u nás samozřejmě také, ale kandidáti jako Franz, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman, prostě svými názory lidi oslovují, byť se nemusí zrovna jednat o vřelé sympatie.

Start politického sebeuvědomění lidu a zájem o veřejné věci, je možná nechtěným, ale fantastickým  kladem amnestie a já jsem v současné – velmi dusné společenské atmosféře za něj vděčný. Co v nás - vedle hokeje, úmrtí Havla a pančovaného alkoholu, dokáže ještě vzbudit zájem o dění ve veřejném životě? Amnestie! Bezpochyby, byť se názor lidu obrací proti jejímu tvůrci. A my probuzený a sebeuvědomělý lid zoufale potřebujeme. Jinak jsme všichni ztraceni a odsouzeni k nekonečnému placení Kalouskových daní.

 Nyní krátce k druhému – výrazně osobně vnímanému pozitivu amnestie. Kdo mně zná tak ví, že se živím prodejem a servisem trezorů a moderní zamykací techniky. Výskyt amnestovaných v počtu 500 až 600 osob na jedno krajské město, je výrazným stimulátorem prodeje zabezpečovací techniky. Takže obrat roste ... a roste...

 Sečteno a podtrženo – když Česká republika přežila okupaci, tak amnestii přežije  také. Hlavu vzhůru a jedeme dál – tak nějak by to možná řekl sám velký myslitel Klaus. A určitě přijďte volit toho Vašeho nejlepšího prezidenta. Držím Vám všem upřímně palce.

František Študlar